Na ESF se debatovalo o ekonomických dopadech války na Ukrajině

Diskuse se zúčastnilo celkem pět expertů z ekonomicko-správní fakulty a fakulty sociálních studií. Jejím moderátorem byl Libor Žídek z Katedry ekonomie ESF MU, který hned v úvodu nastínil, jak se krize na Ukrajině odrazí v české ekonomice a zda je Česká republika natolik vyspělá a bohatá země, aby její ekonomika byla schopná tyto změny ustát. „Rusko svou obchodní politiku dlouhodobě využívá ke svým zájmům a je tedy na zvážení firem, jestli se jim při investování a exportu do Ruska vyplatí podstupovat mnohem větší rizika než jinde. Do Ruska ale v současné době míří jen dvě procenta českého exportu, takže stávající konflikt pro českou ekonomiku jako celek mít špatný vliv nebude. Teď se jen potvrzuje, že je správná naše orientace na západní trhy,“ zdůraznil Žídek.

Petr Valouch, proděkan pro kombinované studium, celoživotní vzdělávání a kvalitu ekonomicko-správní fakulty, se v diskusi zaměřil mimo jiné na krátkodobé a dlouhodobé daňové dopady války. „Aktuální opatření vlády už zasahují do daňového systému. V současné chvíli je např. odpuštěna povinnost platit zálohy na silniční daň, je navržena novela zákona o spotřebních daních, která chce dočasně snížit spotřební daň na benzín a naftu, nebo novelizujeme zákon o daních z příjmů, jenž poprvé v historii umožní použít jako odčitatelnou položku od základu daně dar, který není vysloveně humanitární. Co se týká dlouhodobých dopadů na daňové systémy, tady si musíme přiznat, že jsme trošku zaspali, protože jsme tu měli dlouhé roky prosperity a tedy i čas na to, vytvořit si ve veřejných financích polštář na krizové období, ale ten jsme promeškali. Teď by se nám nějaké rezervy určitě hodily,“ uvedl Valouch.

Oldřich Krpec z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU se v debatě věnoval bezpečnostně politickým souvislostem konfliktu a zdůraznil, že západ neselhal. „Už v roce 2014 jsme drobně změnili náš směr v oblasti obranné politiky a uvalili jsme na Rusko nějaké sankce. Jednoznačné výsledky vidíme právě teď – obranný průmysl Ruska je překvapivě nevýkonný, má obrovské mezery a není schopen generovat dostatečnou sílu pro válku se západem. Jsem však přesvědčený, že prakticky žádné sankce, ani ty úplně extrémní včetně plynu, ale nemůžou ruskou válečnou mašinérii v tomto typu konfliktu úplně zastavit.“

O přílivu uprchlíků nejen do České republiky pak hovořil Štěpán Mikula z Katedry ekonomie ESF MU. „To, co teď zažíváme, je potřeba dát do souvislosti např. s tím, co se dělo v roce 2015. Tehdy se řešilo, jakým způsobem proběhne v Německu integrace ze Sýrie. V letech 2015 a 2016 tam přišlo asi 1,5 milionů osob s tím, že Německo má přes 80 milionů obyvatel. Co se týká naší země teď, za tak krátkou dobu jsme v procentním podílu uprchlíků zhruba na třech procentech populace, pořád ale nejsme zemí s největším přílivem. V Polsku totiž v současné chvíli tvoří uprchlíci přes 5 % celkového počtu lidí. Představuje to tedy obrovský test pro kapacity státních institucí, aby se tento kalamitní stav dokázal zastavit.“

Pozvání k debatě přijal i Tadeáš Pala z Katedry veřejné ekonomie ESF MU, který byl od počátku vypuknutí konfliktu na Ukrajině přímo v centru dění a zapojil se do humanitární pomoci v Žytomyru. Během debaty nastínil mimo jiné možný scénář dalšího vývoje konfliktu. „Z mé osobní zkušenosti je jasné, že Ukrajina si myslí, že může vyhrát. Jejich vítězná morálka je strhující. Vedení Ruska ale bude chtít alespoň zarovnat Doněckou a Luhanskou oblast a bude chtít udržet to, co má na jihu. Pokud se Rusku podaří území tímto způsobem mezi Doněckem a Dnětropetrovskem zarovnat, může říct, že tohle je jeho vítězství, a tak to od začátku chtělo, což samozřejmě není pravda. Tohle je podle mě jeden z nejpravděpodobnějších scénářů,“ nastínil Pala.

MUNI POMÁHÁ UKRAJINĚ. Podpořit ukrajinské studenty a akademiky lze prostřednictvím pomoci určené na vzdělávací a humanitární účely. Finanční příspěvek lze poskytnout formou daru přes Obchodní centrum MU. Informace o aktuálně darované částce najdete na webu MUNI POMÁHÁ.

Článek byl původně publikován v Magazínu M.