ECON MUNI v médiích

Výzkumný tým vedený Štěpánem Mikulou se ve spolupráci s kanceláří zástupce ombudsmanky zabýval věkovou diskriminací při hledání práce. Experiment založený na 4 280 fiktivních životopisech mužů ve věku 40 až 55 let ukázal, že každý další rok věku snižuje šanci na kladnou reakci zaměstnavatele v průměru o 0,3 procentního bodu.

Výzkum široce zaznamenala média, například BusinessInfo.cz, Česká televize, Blesk, deník Aha!, portál Náš REGION nebo Česká justice.

Libor Žídek z ECON MUNI pro Médium.cz přibližuje, jak v socialistickém Československu fungoval černý a šedý trh. Nedostatkové zboží lidé sháněli přes známé, pomocí úplatků, od veksláků, nebo dokonce od sovětských vojáků. Podle dobových výzkumů navíc v roce 1989 přiznala více než polovina obyvatel ČSSR, že v předchozím roce dala úplatek. Černý trh tak nebyl jen okrajovou záležitostí, ale jedním z důsledků chronického nedostatku a nefungujícího centrálního plánování.

Ukrajinské údery na ruské rafinerie nezpůsobují jen bezprostřední škody, ale dlouhodobě oslabují ekonomickou aktivitu v jejich okolí, dokládá výzkum Štěpána Mikuly z ECON MUNI a Fabia Sabatiniho ze Sapienza University of Rome.

O výsledcích výzkumu informovala Česká tisková kancelář a následně také další česká média, například Newstream a Týden.cz.

Alena Šafrová Drášilová z ECON MUNI pro Brněnský deník komentovala výsledky ankety Jak se máš, Brno?, podle níž Brňané nejčastěji míří na nákupy do Galerie Vaňkovka a Olympie Brno. Upozorňuje, že obě centra dokážou dobře naplňovat potřeby zákazníků, přestože fungují každé jinak. Podle expertky tak úspěch nákupních center nestojí jen na počtu obchodů, ale hlavně na tom, jak přesně odpovídají každodenním návykům a očekáváním lidí.

Robert Jahoda z ECON MUNI v ČT24 komentoval rozhodnutí Ústavního soudu, podle nějž současný systém rozdělování daní mezi kraje může zůstat v platnosti. Upozornil, že problém není ani tak v celkovém objemu peněz, ale v pevných koeficientech, které se už dvě dekády nemění, přestože se kraje i jejich potřeby výrazně proměňují. Podle Jahody by nové nastavení mělo vycházet z reálných kompetencí krajů, struktury obyvatelstva, dopravní infrastruktury i budoucích nákladů, například na dlouhodobou péči.

Ivan Malý z ECON MUNI vystoupil na konferenci Úřadu vlády ČR věnované příčinám rekordního poklesu porodnosti v Česku. Upozornil na to, že neexistuje jedno opatření, které by porodnost výrazně zvýšilo. Klíčovou roli hrají zejména služby – dostupná péče o děti, flexibilní formy práce a podpora slaďování pracovního a rodinného života, které mohou mít větší dopad než samotná finanční podpora.

Makroekonom Jan Adamec z ECON MUNI ve svém komentáři pro REFLEX upozorňuje, že Česko dlouhodobě ztrácí dynamiku a místo hledání nových cest se smiřuje s postupným oslabováním konkurenceschopnosti i životní úrovně. Zatímco některé země střední a východní Evropy se v posledních letech přibližují ekonomické úrovni západní Evropy, česká ekonomika v řadě ukazatelů stagnuje a ztrácí dříve silnou pozici.

Jakub Hlávka z ECON MUNI pro Hospodářské noviny upozorňuje, že reforma zdravotnictví nemůže stát jen na přesunu pacientů do velkých nemocnic. O kvalitě péče rozhoduje i dostupnost služeb po návratu domů a fungování regionální sítě.

Robert Jahoda z ECON MUNI, který se podílel na odborné přípravě majetkového testu, vysvětlil v rozhovoru pro Deník, proč má podle něj pomoci lépe zacílit sociální podporu a jak má fungovat v praxi.

V časopise Respekt vyšel článek „Krize v Hormuzu pokračuje, cena paliva roste, ale Češi zatím na dovolené létají. A prý budou dál“ v němž doktorka Markéta Novotná komentuje, jak krize v Hormuzu mění plány českých turistů. Zmiňuje, že rostoucí náklady letos výrazně omezí nabídku last minute dovolených, zejména pro rodiny s dětmi. Současná nejistota může zároveň posílit domácí turistiku.

V pořadu Headline TN Live vystoupil v rozhovoru na téma důchodové reformy docent Robert Jahoda. Upozornil, že rušení přijatých změn v důchodovém systému by mohlo vrátit Česko k trajektorii neudržitelných veřejných financí a v budoucnu přinést vyšší daně a hlubší rozpočtové škrty. Podívejte se na celý rozhovor „Konec důchodové reformy: Penzisté si polepší, v rozpočtu bude obří díra, hodnotí ekonom“.

V živém vysílání pořadu Události v regionech ČT1 komentoval doktor Filip Hrůza vznik nového tréninkového areálu fotbalové Zbrojovky Brno. Vysvětlil ekonomické přínosy sportovních investic pro města i roli soukromého kapitálu. Rozhovor si můžete pustit v díle „FC Zbrojovka Brno postaví novou akademii“.

Na zpravodajském webu Seznam Zprávy vyšel rozhovor s docentem Jakubem Hlávkou. V rozhovoru „Pandemie může přijít už za pět let. Česko není připravené, varuje expert“ upozorňoval na potřebu kvalitnější práce s daty a odbornými kapacitami a chybějící vyhodnocení zkušeností z covidu-19.

V živém vysílání ČT24 vystoupil docent Štěpán Mikula, který představil výzkum o geografických periferiích v Česku. Přiblížil, proč se některé oblasti dlouhodobě potýkají s horší dostupností vzdělání, práce i zdravotní péče a jak znevýhodnění dopadá i na stabilitu celé společnosti. Více se dozvíte zde v čase 17:10.

Ve speciálu časopisu Respekt vyšel rozhovor s docentem Jakubem Hlávkou o tom, jak může AI zachránit české zdravotnictví v době demografické krize. Více se dozvíte v článku „Umělá inteligence lékařům uvolní ruce, budou mít čas na komunikaci s pacienty“.

V pořadu Headline TN Live vystoupil v rozhovoru na téma hospodářské strategie vlády docent Robert Jahoda, který vyzdvihl například návrh na změnu zdanění práce. Zároveň postrádá identifikaci budoucích fiskálních rizik a v oblasti konkurenceschopnosti zmiňuje, že ČR ztrácí v nízké míře inovací a patentů. Podívejte se na celý rozhovor „Úspěšnost nové hospodářské strategie vlády bude záviset na mnoha faktorech, tvrdí ekonom“.

Ve Znojemském deníku byl publikován článek „Jižní Morava trhá rekordy. Třetina turistů byla ze zahraničí, přibylo Poláků“, ve kterém doktor Martin Šauer komentuje přísun turistů. Tahounem je podle něj cykloturistika v kombinaci s vinařskými akcemi.

V online magazínu Finmag se expertů ptali na úvěry. V článku „Dočkáme se ještě letos zlevnění úvěrů? Úrokové sazby očima expertů“ na otázku odpovídá doktorka Alena Šafrová Drášilová, která upozorňuje na skrytou inflaci a ovlivnění deficitem státního rozpočtu. Uvádí tedy, že se nižších úrokových sazeb nedočkáme, dokud bude vláda hospodařit s vysokými deficity.

V pořadu Headline TN Live vystoupil v rozhovoru na téma zrušení Národní ekonomické rady vlády docent Robert Jahoda. Více si můžete pustit v příspěvku „Vláda zrušila ekonomickou radu. Odborník řekl, jaký tento krok bude mít dopad“.