Kolik stojí válka? Otázce se věnovala speciální přednáška ESF

Pozvání jako hlavní řečníci přijali doc. Josef Procházka a doc. Aleš Olejníček z Univerzity obrany.

Jejich přednáška byla rozdělena na dvě části. V té první, teoretické, hosté vysvětlili, co je to ozbrojený konflikt. Definice je totiž z hlediska klasifikace nákladů, které se s válkou pojí, velice důležitá. „Jako nejzásadnější náklad přednášející definovali ztráty na lidských životech. Tedy vojáků a civilistů. Část posluchačů ale překvapila zmínka o nákladech, které s válečnými konflikty souvisí volněji,“ říká doc. Robert Jahoda, garant předmětu Veřejné finance. Vzápětí doplňuje, že se jedná například o ekologické škody jako jsou chemicky zamořená území nebo dopady používání munice z ochuzeného uranu.

Výčet škod je však mnohem obsáhlejší. Spadají do něj i ty ovlivňující lidskou psychiku. Ať už to jsou sebevraždy, dlouhodobý dopad na děti nebo násilí jako důsledek posttraumatického stresového syndromu. Zapomenout nemůžeme ani na škody ve veřejném sektoru, který se potýká se zničenou infrastrukturou nebo s vyšší tendencí ke korupci a netransparentnosti.

Teoretická část přednášky vyvrcholila představením základních metod vyčíslování výše uvedených nákladů. Navazující empirická část už dávala teorii do souvislostí v již proběhlých válečných konfliktech. Pro mnohé posluchače bylo velkým překvapením, jak moc se odhadované náklady liší od těch skutečných. Často se totiž nejedná o rozdíl v jednotkách ale v řádech. Jako příklad posloužil válečný konflikt v Iráku a Afghánistánu v letech 2001–2021. Prvotní předpoklady americké administrativy byly totiž ve finále navýšeny 40–100krát.

Stranou samozřejmě nezůstal ani aktuální konflikt na Ukrajině. Jak moc toto téma společností rezonuje, dokazuje fakt, že se ruské agresi věnovala ve velké míře i závěrečná diskuze.

„Studenti se ptali i na možnost financovat obranu v ČR tak, aby výdaje byly v souladu se spojeneckým závazkem ve výši 2 % HDP ročně. Další otázky směřovaly na možnosti transformace struktury výdajů směrem k aktuálnímu způsobu vedení hybridních a informačních válek,“ popisuje docent Jahoda. Hosté však studenty příliš nepotěšili. V odpovědích naznačili, že rozhodování o výdajích může být do určité míry ovlivněno historickými zvyklostmi, ale také přepjatými požadavky na transparentnost a efektivnost při pořizování armádní techniky.

Úkolem armády v demokratické společnosti je naplňování společenského zadání. Cílem by podle přednášejících nemělo být podřízení společnosti a ekonomiky potřebám armády, ale naopak. Diskuse v závěru tedy ukázala, že míra demokracie a dodržování lidských práv ve státě jde dát jednoduše do souladu se způsobem naplňování role armády a bezpečnostních složek každého státu.

„Tento mezifakultní přesah některých oborů by měl být využít častěji. Dává to mnoho informací do souvislostí a pak jsou mnohem snáze uchopitelné pro studenty,“ to je jen jeden z mnoha kladných názorů hodnotící přednášku. Ostatní komentáře se nesou vesměs v podobném duchu. Studenti pak vedle přání dalších takových počinů vyzdvihují i rychlost, s jakou ESF na aktuální dění zareagovala.