Jihlava a hrad Rokštejn v lucemburském období
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Citace | |
| Popis | Hrad Rokštejn v průběhu lucemburského období změnil třikrát majitele. Od původního kolonizačního šlechtického rodu Ruthenštejnů, který hrad vybudoval nad řekou Brtnicí nedaleko soutoku s řekou Jihlavou, přešel do majetků moravského markraběte Jana Jindřicha. Ten hrad významně přestavěl a vytvořil rezidenci splňující požadavky pro pobývání markraběcí rodiny. Každodenní život v druhé polovině 14. století lze rekonstruovat na základě výpovědi archeologicky zjištěných situací v hradním areálu a doprovodných artefaktů velmi podrobně. Panství hradu Rokštejna sousedilo se zeměpanskou Brtnicí, která sice fungovala v průběhu 14. století jako zástavní zboží, ale nová zjištění o významu Brtnice a vývoji jejího hradu v lucemburském období je dalším důležitým bodem v rekonstrukci jejího postavení v regionu jižně Jihlavy a její následného propojení s Rokštejnem. Podle testamentu markraběte Jana Jindřicha připadl hrad Rokštejn jako dědictví prostřednímu z jeho synů, a to Janu Soběslavovi. Nakonec hrad ale získal nejmladší ze synů, Prokop, který v průběhu markraběcích válek splácí dluhy vůči svým spojencům např. předáváním hradů. Jedním ze šlechtických rodů byli Valdštejni, kteří tak získávají Rokštejn. Tento šlechtický rod v regionu představoval novou hybnou sílu v markraběcích válkách a zároveň umožnil vzniknout plošně výraznému panství, které dovolovalo roli partnera i protivníka Jihlavy. Rokštejnské stranictví Prokopovi se projevilo přímo vojensky v roce 1402, následně se rozkol zvyšuje valdštejnským přistoupení ke kalichu. Snaha potlačit valdštejnský Rokštejn v Jihlavě rostla až do roku 1467. |
| Související projekty: |