Jihlava a hrad Rokštejn v lucemburském období

Title in English Jihlava and Rokštejn Castle in the Luxembourg period
Authors

MAZÁČKOVÁ Jana VANĚČKOVÁ Daniela

Year of publication 2024
Type Appeared in Conference without Proceedings
Citation
Description Hrad Rokštejn v průběhu lucemburského období změnil třikrát majitele. Od původního kolonizačního šlechtického rodu Ruthenštejnů, který hrad vybudoval nad řekou Brtnicí nedaleko soutoku s řekou Jihlavou, přešel do majetků moravského markraběte Jana Jindřicha. Ten hrad významně přestavěl a vytvořil rezidenci splňující požadavky pro pobývání markraběcí rodiny. Každodenní život v druhé polovině 14. století lze rekonstruovat na základě výpovědi archeologicky zjištěných situací v hradním areálu a doprovodných artefaktů velmi podrobně. Panství hradu Rokštejna sousedilo se zeměpanskou Brtnicí, která sice fungovala v průběhu 14. století jako zástavní zboží, ale nová zjištění o významu Brtnice a vývoji jejího hradu v lucemburském období je dalším důležitým bodem v rekonstrukci jejího postavení v regionu jižně Jihlavy a její následného propojení s Rokštejnem. Podle testamentu markraběte Jana Jindřicha připadl hrad Rokštejn jako dědictví prostřednímu z jeho synů, a to Janu Soběslavovi. Nakonec hrad ale získal nejmladší ze synů, Prokop, který v průběhu markraběcích válek splácí dluhy vůči svým spojencům např. předáváním hradů. Jedním ze šlechtických rodů byli Valdštejni, kteří tak získávají Rokštejn. Tento šlechtický rod v regionu představoval novou hybnou sílu v markraběcích válkách a zároveň umožnil vzniknout plošně výraznému panství, které dovolovalo roli partnera i protivníka Jihlavy. Rokštejnské stranictví Prokopovi se projevilo přímo vojensky v roce 1402, následně se rozkol zvyšuje valdštejnským přistoupení ke kalichu. Snaha potlačit valdštejnský Rokštejn v Jihlavě rostla až do roku 1467.
Related projects:

You are running an old browser version. We recommend updating your browser to its latest version.