| Popis |
Úvod a cíl Dietní preference a stravovací návyky jedince jsou faktory, které mohou ovlivňovat vznik zubního kazu. Některé fenotypy chuťových preferencí mají jednoduchou monogenní dědičnost, zatímco většina ostatních podléhá komplexní genetické struktuře. Cílem této studie bylo stanovit vybrané varianty v genech, které se podílejí na chuťovém vnímání (glukózový transportér – GLUT, karboanhydráza – CA, sladké a hořké chuťové receptory – TASR) a analyzovat výsledky v kontextu se stavem chrupu studentů zubního lékařství (ZL) a s jejich dietními a chuťovými preferencemi. Metodika Do studie bylo zařazeno 101 studentů zubního lékařství druhého až pátého ročníku LF MU. Účastníci vyplnili dotazník, který zjišťoval mimo jiné faktory (např. orální hygienu) jejich chuťové a dietní preference. Provedli jsme klinické vyšetření (určení indexu KPE, zub s kazem/výplní nebo extrahován) a genotypizaci 11 jednonukleotidových polymorfizmů (SNPs): SLC2A2 (GLUT2, rs5400), CA6 (rs17032907, rs2274327, rs2274328, rs2274333, rs11576766), TAS1R2 (rs35874116, rs12033832, rs9701796),a TAS2R38 (rs713598, rs1726866) pomocí qPCR s využitím TaqMan fluorescenčních sond. Výsledky Průměrný KPE index ve studované skupině byl 5,6 (± směrodatná odchylka 4,54). Úroveň orální hygieny studentů ZL byla vysoká (četnost čištění, pravidelné preventivní prohlídky, návštěva dentální hygienistky). Zjistili jsme významnou asociaci mezi CA6 rs2274333 SNP a preferencí sladké chuti (P<0,05), TAS1R2 rs9701796 SNP a preferencí kyselé chuti (P<0,01) a TAS2R38 rs172686 SNP a preferencí slané chuti (P<0,05). Dále byla prokázána významná pozitivní korelace mezi preferencí slané a negativní korelace mezi preferenci hořké chuti a nízkým body mass indexem (P=0,01). Nezjistili jsme vztah mezi stavem chrupu hodnoceným indexem KPE a jednotlivými SNPs (P>0,05). Závěr Naše data podporují zjištění, že komplexní genetické pozadí vnímání chuti jedince může ovlivnit jeho chuťové preference, a pravděpodobně i jeho stravovací návyky, příp. celkové zdraví. Při hodnocení stravovacích návyků a orální hygieny by měly být brány v úvahu nejenom socioekonomické a demografické vlivy, ale také chuťové preference, které jsou alespoň zčásti determinovány geneticky. Kohorta studentů zubního lékařství s dobrou úrovní orální hygieny se jeví jako vhodná pro studium genetických predispozic k zubnímu kazu. Poděkování Tato studie byla podpořena specifickým výzkumem MUNI/A/1546/2018, u grantu NV17-30439A a z prostředků poskytnutých Lékařskou fakultou MU juniorskému výzkumníkovi Petře Bořilové Linhartové.
|