Experimentální filosofie vs. analytická filosofie: Nesmiřitelní rivalové nebo možní spojenci?

Varování

Publikace nespadá pod Ekonomicko-správní fakultu, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

BYSTROŇOVÁ Monika

Rok publikování 2016
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis Před zhruba patnácti lety se ve filosofii objevil nový směr, který dodnes mnohé zvedá ze židle. Řeč je o experimentální filosofii. Kdo se s ní setkal, nejspíš narazil i na její nepřehlédnutelný symbol – hořící křeslo – představující křeslo analytických filosofů, kteří dělají tzv. armchair philosophy, tedy promýšlí své teorie „z křesla“, jen s pomocí svých intuic. Tedy už ze samotného symbolu, ale i například z Manifestu experimentální filosofie, je cítit jakési vyhranění se vůči analytické filosofii. Není proto možná překvapením, že mezi odpůrci jsou hojně zastoupeni právě analytičtí filosofové. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že tyto dva tábory jsou naprosto nesmiřitelné a jen se navzájem kritizují. Není však možné, že některá kritika z pera analytických filosofů, snášející se na hlavy experimentálních filosofů, je způsobena nedostatečnou znalostí? Můžeme vůbec mluvit o experimentální filosofii jako o jednolitém směru? Kolik je experimentálních filosofií? A je nutné, aby zapalování pomyslného křesla skutečně představovalo nějakou hrozbu pro analytické filosofy? Je experimentální filosofie opravdu tak velkým nepřítelem analytické filosofie, který jí nemá co nabídnout? Cílem příspěvku bude ukázat, že experimentální filosofie je velmi rozmanitý projekt a že kritika experimentální filosofie se (ve většině případů) ve skutečnosti týká jen malé, avšak nejhlučnější skupinky. Představím několik možných rozdělení experimentální filosofie, na nichž identifikuji rozdílné skupiny, které se liší jak cíli, tak i metodologií. Tím odpovím na otázku „Kolik je experimentálních filosofií?“ Následně poukážu na to, že přeci jen existuje skupina experimentálních filosofů, která může představovat spojence analytických filosofů. Tím odpovím na otázku „Je experimentální filosofie opravdu tak velkým nepřítelem analytické filosofie, který jí nemá co nabídnout?“
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.