ECON MUNI znovu získala ocenění za kvalitní práci s lidskými zdroji

Zdvořilý, ale důrazný tlak na to být lepším zaměstnavatelem. I to je podle Petra Smutného ocenění HR Award, které Ekonomicko-správní fakulta získala letos již podruhé. V rozhovoru mluví o výzvách v oblasti řízení lidských zdrojů, které nás čekají v následujících třech letech, i o tom, proč je důležité otevírat diskusi o nepopulárních tématech.

Co jsme se díky HR Award naučili?

Kvalitu školy – a univerzita je stále především školou – „dělají“ zejména lidé, kteří tam pracují. Proto je důležitá kvalitní práce s lidskými zdroji. Díky projektu HR Award jsme měli možnost tohle obecné konstatování hlouběji promyslet a rozpracovat do konkrétních cílů a aktivit v oblastech náboru a výběru pracovníků, zlepšování pracovních podmínek nebo v oblasti vzdělávání a rozvoje. Ve všech těchto sférách fakulta učinila pokrok, což v uplynulých dnech ocenila i Evropská komise – ocenění se nám podařilo získat na další tři roky.

Jaké závazky vyplývající z HR Award bude fakulta dodržovat?

Mezi základní principy patří například soustavné zlepšování pracovních podmínek v oblasti výuky a výzkumu, spravedlivé odměňování, posilování kariérního rozvoje nebo podpora zahraniční spolupráce. Stejně důležité jako obsah těchto zásad je také to, že jsme se zavázali k jejich dlouhodobému naplňování. Právě cesta k tomuto naplňování je možná tím nedůležitějším, co nám HR Award přináší – zdvořilý, ale důrazný tlak na neustálé promýšlení toho, jak být lepším a atraktivnějším zaměstnavatelem, kombinovaný s podporou a možností přenášet dobrou praxi z podobně smýšlejících zahraničních univerzit a výzkumných institucí.

Také proto je ocenění udělováno vždy na dobu určitou, po jejímž uplynutí projde instituce znovu hodnocením. My jsme teď jedno takové úspěšně absolvovali a jeho výsledkem je aktualizace akčního plánu rozvoje v oblasti lidských zdrojů na další tříleté období. V něm jsme obecné závazky zformulovali do konkrétních opatření a stanovili jsme termíny, do kdy mají být zavedeny.

Mohl byste shrnout, jaké nejdůležitější aktivity se na fakultě uskutečnily díky HR Award?

Rozdělil bych je do dvou skupin. Do první spadají ty, které možná nebyly na první pohled viditelné. Zabývali jsme se nastavováním a redefinicí procesů souvisejících s řízením lidských zdrojů. Ty v řadě případů přinesly viditelné výsledky – noví a budoucí kolegové či kolegyně ocení třeba snahu o zkvalitnění průběhu výběrových řízení nebo lepší průběh adaptačního procesu v období těsně před a po nástupu na novou pozici. A například pravidelná školení týkající se bezpečnosti nebo možnosti řídit auto na služebních cestách už všichni můžeme absolvovat online.

Ve druhé skupině aktivit jsme pracovali cíleně s výzkumníky a výzkumnicemi, a to jak s těmi na začátku kariéry, tak s jejich zkušenějšími kolegy a kolegyněmi. Tady byly nejviditelnější aktivitou kurzy a workshopy, které jsme díky projektu mohli uspořádat. Zapojilo se do nich více než sto účastníků a účastnic, což v kontextu počtu zaměstnanců fakulty není malé číslo. Viditelné a prospěšné snad budou i výstupy v oblasti doktorského studia – vznikly například manuály a příručky pro školitele a studující.

Ocenění HR Award otevřelo na fakultě diskusi o tématech, jako je například genderová rovnost, diskriminace nebo sexuální obtěžování. Pro mnoho lidí může být z různých důvodů nepříjemné o nich hovořit. Proč je důležité je i přesto otevírat?

Myslím, že k diskusi o těchto tématech by asi došlo i bez HR Award, a to zejména v kontextu směřování celospolečenské debaty i ve světle některých konkrétních kauz. Věřím ale, že zapojení do projektu HR Award nám pomohlo tu diskusi lépe strukturovat a dovést ke konkrétním hmatatelným výstupům. Jedním z nich je například Plán genderové rovnosti, který zveřejnila univerzita a který obsahuje konkrétní kroky k jeho naplnění.

Jde o citlivá, složitá, ale důležitá témata. Na otázku, proč bychom je měli otevírat, neexistuje jednoduchá odpověď. Přesto se pokusím odpovědět. Tato témata musíme otevírat, protože to z nás učiní lepší instituci. Nejen ve smyslu etickém, což je důležité samo o sobě, ale i z čistě pragmatického hlediska – bude se nám totiž lépe spolupracovat a budeme umět lépe využívat potenciál nás všech – žen i mužů.

Posunulo se vnímání těchto témat na fakultě k lepšímu? Pozorujeme pozitivní změny v pracovní kultuře?

To, že jsme o této oblasti vedli strukturovanou a analýzami podpořenou diskusi je podle mě první důležitý krok. Navíc ta diskuse má hmatatelné výstupy. Jedním z nich je Plán genderové rovnosti Masarykovy univerzity, kromě toho se nám ale také podařilo upřesnit některé postupy a procesy, a to například v souvislosti s nahlašováním sexuálního obtěžování. Definovali jsme role v těchto procesech a personálně je obsadili. To se stalo relativně rychle. A je dobře, že se to stalo.

Naproti tomu změna organizační kultury je běh na dlouhou trať – ostatně to učíme studenty už ve třetím semestru studia. Další posun bude vyžadovat dlouhodobé úsilí, a i proto přemýšlíme o navazujícím projektu, který by nám pomohl posunout se směrem k otevřenější a flexibilnější pracovní kultuře.

Fakulta je teprve na začátku cesty. Jaké výzvy nám HR Award otevřelo do budoucna?

Jak už jsem říkal, z určitého úhlu pohledu je právě ta cesta tím nejdůležitějším. Naší mapou na této cestě aktualizovaný akční plán pro následující tři roky. Nově jsme do něj vnesli diskusi o možné redefinici lektorských pozic a nastavování podmínek a financování dlouhodobých výjezdů akademiků a akademiček do zahraničí. Celý akční plán je volně dostupný na webu ECON MUNI.

Mohl byste popsat, čím se bude zabývat navazující projekt, který momentálně vzniká?

Díky HR Award jsme narazili na témata, která jsou obecnější, netýkají se jen výzkumníků a výzkumnic. Jejich řešení nás však učiní lepší institucí, která bude konkurenceschopnější na budoucím trhu práce. Proto připravujeme projekt, který nám umožní lépe reagovat na problémy a potřeby vybraných skupin zaměstnanců fakulty, nejen rodičů velmi malých dětí. Jak fakulta „stárne“, bude v budoucnu důležité reagovat na potřeby takzvané sandwichové generace dospělých, kteří mají nezaopatřené děti, ale zároveň se již musí starat o své rodiče. Tomu, jak těmto skupinám pomoci průběžně rozvíjet jejich kariéru a umožnit realizaci těchto důležitých mimopracovních závazků a potřeb, bychom se chtěli v projektu věnovat. Momentálně ho dokončujeme a v příštích týdnech ho budeme podávat do grantové výzvy. Takže si držme palce, abychom byli úspěšní!

Tyto aktivity jsou podpořeny z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci projektu „Rozvoj lidských zdrojů a dalších strategických oblastí pro podporu výzkumu na MU (HR4MUII)“, reg. č. CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_054/0014703.