Přednáška: Měnová politika ČNB v kontextu současné doby

Proč se České národní bance nedaří držet cenovou stabilitu? Jak moc je zatížen budoucí vývoj nejistotou plynoucí z války na Ukrajině? Na pandemii koronaviru navázala energetická krize s nevídaným růstem cen komodit. Do tohoto turbulentního období přišla ještě válka na Ukrajině, sankce proti Rusku a výsledkem je nejvyšší inflace za poslední čtvrtstoletí.

„Kvůli růstu světových cen agrárních komodit rostou ceny potravin. Výrazně se také zrychlila například dynamika cen v restauracích z 16,7 procenta v březnu na 22 procent v dubnu. O 20 až 40 procent se také zvedly ceny oděvů a bot z dovozu, které byly ještě loni mnohem níž,“ uvedl na úvod přednášky Rusnok. Inflace, která dosáhla v dubnu 14,2 procenta, podle něj ještě brzy vzroste na rekordní úroveň 15 procent.

Data hovoří nekompromisně, přestože dlouhodobým záměrem centrální banky je držet inflaci na dvouprocentním cíli. Podle Rusnoka je však dnes evidentní, že inflační očekávání jsou uvolněná. „Lidé ani podniky nevěří tomu, že inflace klesne zpět na dvě procenta. Existuje také obrovské nebezpečí, že inflační tlaky budou pokračovat,“ odhadl nejvyšší představitel České národní banky.

„Vláda Petra Fialy nastoupila s ambicí krotit deficity. To je sympatické, ale vlétla do toho válka na Ukrajině, která znamenala obrovský nárůst nejistot a prudké zvýšení volatility ekonomických veličin. Poklesly tak například přímé dovozy z ČR do Ruska a na Ukrajinu,“ vysvětlil Jiří Rusnok, který je také členem Vědecké rady Ekonomicko-správní fakulty MU.

Když ve zcela zaplněné posluchárně padl dotaz na další vývoj kolem ruské banky Sberbank, guvernér ČNB odvětil, že ve finančním ústavu je nyní likvidátorka, která dává dohromady majetek banky. „Ve Sberbank byl poměrně solidní kapitál. Na druhou stranu měli problém s likviditou. Likvidátorka by měla postupně vypořádávat pohledávky, jejichž uspokojení však bylo solidní a řada jiných bank má zájem například o odkoupení hypoték. Problém je spíš v tom, že by likvidaci banky mohly zdržet třeba výpovědi smluv ze strany IT firem,“ řekl ekonom, který byl od června 2013 do konce ledna 2014 českým premiérem.

Jedním z nastolených témat byly i mzdy zaměstnanců ČNB, které se každý rok zvyšují právě o inflaci. „Bylo dohodnuto, že kolektivní smlouva z roku 2019 bude garantovat nárůst mezd o 6 procent ročně,“ vypočítal Jiří Rusnok. Mzdy v ČNB letos narostou ještě o 2 procenta. „Fakticky to však je reálný pokles mezd vzhledem k tomu, že nyní máme inflaci kolem 14 procent,“ dodal guvernér.

„Měnová politika a vývoj inflace jsou dnes velmi diskutované proměnné ovlivňující mnohá rozhodnutí jak spotřebitelů, tak organizací veřejné a soukromé sféry. Vystoupení pana guvernéra na naší fakultě bylo jedinečnou příležitostí pro diskusi těchto zásadních ekonomických témat, která hýbou společností,“ dodala proděkanka pro vnější vztahy a spolupráci s partnery Sylva Žáková Talpová.

Článek byl původně publikován v Magazínu M.