Originalita, schopnost hlubší analýzy, kritické myšlení a reflexe jsou stěžejní dovednosti při hodnocení studenta

Co byly hlavní důvody vedoucí ke změně konceptu bakalářských prací na ECON MUNI, byl mezi nimi rozvoj AI, jak se domnívají některá média?

Vývoj AI není důvodem pro zrušení bakalářských prací, ale spíš faktorem, který potvrzuje, jak důležité je posuzovat analytický přínos studujících, schopnost generovat originální myšlenky, provádět hlubší analýzy, kriticky myslet a být schopen reflexe. Tyto klíčové dovednosti a schopnosti musí být stěžejní při hodnocení studenta.

Forma relativně dlouhého akademického textu typu bakalářské práce není k prokázání požadovaných kompetencí na bakalářském stupni vhodná.

Jaký tedy je postoj vedení fakulty k využívání AI ve výuce?

Nástroje umělé inteligence na naší fakultě v souladu s univerzitním stanoviskem k této problematice nikdy nebyly zakázány. Zároveň si plně uvědomujeme nutnost etického využívání AI. Studenti jsou vedeni k tomu, aby využívali AI jako pomocníka, nikoli jako náhradu vlastního intelektuálního úsilí.

Někteří vyučující dokonce používání nástrojů AI, např. chatu GPT, doporučují, neboť dokáže text zpřesnit a rozvinout myšlení studenta. V rámci zpracování závěrečných prací vedoucí se studenty aktivně a průběžně postup konzultují. Tento individuální přístup zamezuje tomu, aby byly výstupy AI využívány nevhodným způsobem.

Reflektujeme také vývoj ve společnosti a v různých organizacích, ve kterých je používání umělé inteligence mnohdy standardem a připravujeme tak naše absolventy mnohem kvalitněji na trh práce.

Jaké budou největší přínosy a jaká naopak možná úskalí oznámené změny závěrečných zkoušek? Přece jen, jedná se o poměrně významnou změnu.

Není to žádný krok do neznáma. Již od akademického roku 2019/2020 zavedla ECON MUNI nový koncept státních závěrečných zkoušek, který je složen ze dvou odděleně klasifikovaných částí, a to „obhajoby závěrečné práce“ a „odborné rozpravy“. Tím jsme odbourali tradiční „tahání otázek“. Stejně jako tehdy jsme se i nyní inspirovali praxí v zahraničí, například díky našim double-degree studijním programům. Smyslem změny bylo dosáhnout nejen ověření nabytých teoretických znalostí studujících, ale také ověření schopnosti prakticky se orientovat ve studovaném programu, adekvátně odborně reagovat na dotazy v různém kontextu a schopnost aplikovat teoretické poznatky programu na danou problematiku.

Průběh státní závěrečné zkoušky se tedy nyní zásadně nemění, dochází hlavně ke změně „podkladu“, který je před komisí prezentován a diskutován.

Očekáváme, že tento krok bude hladký, a že přínosy, jako je větší zaměření na praktické dovednosti a interaktivní obhajoby, převáží nad standardními výzvami spojenými s jakoukoliv změnou. Je přirozené, že se objeví určitá úskalí, jako je potřeba adaptace studentů a učitelů na nový systém, jsme však přesvědčeni, že tyto překážky jsou přechodné a budou úspěšně překonány díky pečlivé přípravě a podpoře ze strany fakulty.

A jak tedy konkrétně bude probíhat hodnocení závěrečného projektu? Co jsou hlavní rozdíly?

Stejně jako je tomu už teď, student nebude hodnocen primárně za zpracování rozsáhlého textu, ale zejména za svoji prezentaci, schopnost odborně reagovat, odůvodňovat a obhajovat svá rozhodnutí a postupy. Toto jsou schopnosti a dovednosti, které charakterizují profil absolventa bakalářského studia na Ekonomicko-správní fakultě MU a zároveň je tento postup v souladu se zákonem o vysokých školách.

Oponentské posudky nebudou vyžadovány, neboť primárním kritériem hodnocení bude prezentace studenta, jeho schopnost komunikovat a sdělit klíčové prvky své práce.

Roli oponenta převezme tzv. zpravodaj, který bude vybrán z řad členů zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky pro daný termín, ke kterému je studující přiřazen. Zpravodaj bude poskytovat strukturovaný komentář a hodnotit přínosy a nedostatky prezentované práce. Během samotné prezentace bude zpravodaj komunikovat se studentem, klást otázky a vést diskusi o klíčových aspektech jeho práce. Důležitým prvkem je i fakt, že zpravodaj bude (na rozdíl od oponentského posuzování) přítomen v komisi během celého procesu prezentace, což vytváří prostor pro hlubší porozumění prezentovanému projektu. Kromě toho bude zpravodaj aktivně participovat ve skupinové diskusi, což přispívá ke kolektivnímu rozhodování a eliminaci případného jednostranného posouzení. Tímto propojením prezentace a aktivní role zpravodajů v komisi chceme posílit objektivitu a kvalitu celého procesu prezentace závěrečných projektů.