Jak si vybrat tu správnou „výšku“
Správný výběr vysoké školy může zásadně ovlivnit to, jak budeme v životě spokojení a úspěšní. Co všechno vzít v úvahu a na co nezapomenout, pokud chcete posoudit všechna pro a proti, vám poradí následující článek.
Jedním z půvabů navazujícího magisterského studia na ECON MUNI je, že poskytuje poměrně velkou svobodu nastavit si studium podle vlastních preferencí. To, zda budoucí adepti na magistra stráví své studium v Česku nebo v zahraničí, budou při něm pracovat nebo dobrovolničit, si mohou vybrat sami. Na různé aspekty a zkušenosti z jejich cesty za magisterským titulem jsme se zeptali tří současných NMgr. studentů ECON MUNI.
Pro Janu Bartovou z 1. ročníku NMgr. bylo jasnou volbou pokračovat po bakaláři dál. Na ECON MUNI si užívá fajn spolužáky i vyučující a její studijní program, Cestovní ruch, naplnil veškerá její očekávání. Proti bakalářskému studiu má Jana na navazujícím studiu už více odborných předmětů, než tomu bylo na bakaláři. Jana oceňuje rovnocenný přístup vyučujících a větší zapojení – dokonce měla možnost se spolupodílet na jedné přednášce pro své spolužáky v předmětu Udržitelný cestovní ruch.
Janina aktivita ale nekončí na přednáškách. Rozhodla se reprezentovat fakultu i navenek a podílet se na akcích jako je Noc vědců, Den otevřených dveří nebo MjUNI. „Být lektorkou MjUNI mi přiblížilo kariéru akademiků, účast na Noci vědců zase výzkum odborníků z naší katedry. Díky těmto mimoškolním aktivitám přemýšlím v budoucnu o doktorském studiu. ECON MUNI pro mě není jen o odchození povinných předmětů, ale nabízí mi možnost zapojit se do dění fakulty a získat tím mnoho zkušeností s přípravou akcí a jejich organizováním,“ pochvaluje si Jana.
Odlišnou cestu si vybrala Adéla Nedělková, která kombinuje v rámci magisterského double degree studia české studium s francouzským a absolvovala dvě pracovní stáže v České republice a ve Francii. Výběr programu byl pro ni od začátku jednoznačný. Po bakalářském studiu francouzského jazyka pro hospodářskou činnost o ničem jiném neuvažovala. Lákala ji hlavně kombinace české a francouzské výuky a také zahraniční stáž v Rennes. Od české stáže zase očekávala přehled pracovního uplatnění v naší veřejné správě.
A co je pro ni hlavní motivací dokončit úspěšně double degree studium? „Po absolvování tohoto programu obdržím dva tituly, které mě, doufám, odliší od ostatních studentek/studentů. Věřím, že právě tato kombinace mi pomůže získat výhodu na pracovním trhu a budu mít větší šanci uplatnit se nejen doma, ale i jinde v Evropě,“ představuje si svoji budoucnost Adéla.
Filip Svoboda má opačnou zkušenost, bakalářské studium totiž absolvoval ve Velké Británii a na navazující magisterské se rozhodl vrátit do Brna. Jak sám říká, kromě návratu do rodného města ho na ECON MUNI lákal program Hospodářská politika a Mezinárodní vztahy. Sázel také na velmi dobré reference od kamarádů.
V Anglii studoval International Business Management, velmi prakticky zaměřený obor s množstvím projektů, spoluprací s místními podniky a podnikateli. Filipovi ale chyběla akademická stránka studia a hlubší porozumění problému a studovaných fenoménů. Splnil tedy přestup do NMgr. studia na ECON MUNI jeho očekávání? „Najít studijní program, kde se skloubí ekonomické a sociálně orientované předměty bylo v zahraničí velmi obtížné. Na ECON MUNI je přístup učitelů výborný a probíraná látka zapadá do mezer vědomostí, které mi z Anglie chyběly,“ hodnotí Filip. Na druhou stranu by ale studium v zahraničí doporučoval každému – naučil se být samostatný, kriticky myslet a prezentovat své názory v cizím jazyce.
Jaký bude tvůj příběh na magisterském studiu? Nech se inspirovat a podej si přihlášku, ať můžeme příště sdílet právě tvoje zkušenosti!
Správný výběr vysoké školy může zásadně ovlivnit to, jak budeme v životě spokojení a úspěšní. Co všechno vzít v úvahu a na co nezapomenout, pokud chcete posoudit všechna pro a proti, vám poradí následující článek.
Ne všichni lidé žijící v Česku mají stejný přístup ke zdravotní péči. Potvrdila to nová analýza vědců a vědkyň z ECON MUNI a institutu SYRI. Horší přístup k péči praktických, dětských a zubních lékařů nemají jen lidé žijící v příhraničních oblastech, ale je problémem i ve Středočeském kraji. Nejrovnější přístup k tzv. primární péči má ve srovnání s ostatními kraji obyvatelstvo Zlínského a Jihomoravského kraje a Prahy.