Jak si vybrat tu správnou „výšku“
Správný výběr vysoké školy může zásadně ovlivnit to, jak budeme v životě spokojení a úspěšní. Co všechno vzít v úvahu a na co nezapomenout, pokud chcete posoudit všechna pro a proti, vám poradí následující článek.
Jedná se o cenu zacílenou na doktorandy, kteří studium ukončí ve standardní době studia (případně prodloužené o jeden rok) a mají zpracované nadstandardní výsledky ve své disertační práci. Jejím smyslem je motivovat studenty k úspěšnému ukončení studia v co nejkratší době a podpořit je k vynikajícím vědeckým výsledkům – jde zejména o prvoautorské publikace v prestižních časopisech, případně o jiný oborově-specifický vynikající výsledek. Cena je spojena s finanční odměnou pro laureáty i jejich školitele.
Jakub Bechný cenu prorektorky získal za excelentní výsledky završené disertační prací „Labour Market and Limits of Growth in Small Open Economy: DSGE Approach“, jejímž vedoucím byl prof. Osvald Vašíček z Katedry ekonomie.
Filipu Hamplovi byla cena udělena za vynikající výsledky směřující ke zpracování disertační práce „Účtování a účetní vykazování tradičních kryptoměn v kontextu obchodních společností v České republice“, která vznikla pod vedením doc. Jaroslava Sedláčka z Katedry financí.
Požádali jsme oba oceněné, zda by se mohli podělit o „recept na úspěšný doktorát“. A tady jsou jejich rady:
Co poradit studentům, kteří o doktorském studiu uvažují? V čem je jiné než studium magisterské?
Koncept doktorského studia je ve srovnání s bakalářským či magisterským zcela odlišný. Důraz je zde kladen na samostudium a vlastní iniciativu. „Nejste svazováni žádnými termíny, proto musíte sami chtít a být motivováni k analytické práci, jejíž první reálné výsledky uvidíte až za několik let,“ uvedl Filip Hampl.
Pozornost je třeba věnovat výběru vhodného školitele, neboť ten bude po celou dobu studia vaším mentorem a spolupracovníkem. Neváhejte jej kontaktovat a osobně s ním probrat všechny plány a možnosti budoucího doktorského studia.
Neméně důležitá je volba výzkumného tématu, aby bylo pro vás zajímavé a zároveň nosné pro čtyřletý výzkum ústící do zpracování disertační práce. Jakub Bechný kvůli specifickému tématu na DSGE modelování trhu práce, které bylo nabízeno na ESF MU, zamířil po magisterském studiu na Univerzitě Karlově právě do Brna.
A co začínající doktorští studenti, jaká doporučení máte pro ně?
Podle Filipa je dobré začlenit se do kolektivu doktorandů a spolupracovat s nimi, s důvěrou se obracet i na starší a zkušenější kolegy, kteří mohou poradit s psaním článků či řešením projektů. „Tím si ušetříte spoustu času a starostí,“ dodává. Jakub své doporučení opírá o vlastní zkušenost: „Čtyři roky prezenčního studia utečou rychleji, než se může na začátku zdát. Tak mějte už od začátku alespoň přibližný plán, kam chcete celý doktorát směřovat, a toho se snažte držet.“
Jak doktorské studium připraví absolventy na profesní dráhu?
Filip Hampl po absolvování studia zůstal na akademické půdě fakulty, kde působí jako odborný asistent na dvou katedrách – Katedře práva a Katedře financí. Doktorské studium jej pro tuto profesi vybavilo vším potřebným, jak sám shrnuje: „Přípravou vědeckých článků jsem rozvíjel své kritické a analytické myšlení, argumentační a formulační schopnosti. Poznal jsem, jak funguje publikační proces a jak obtížné je projít celým recenzním řízením, než je článek přijat. Naučil jsem se realizovat a řídit vědecko-výzkumné projekty a podávat projektové žádosti. A v neposlední řadě jsem získal praktické zkušenosti, jak vést výuku bakalářských a magisterských studentů.“
Jakub Bechný po skončení studia nastoupil profesní dráhu v bankovním sektoru. Velmi ocenil, že jej doktorské studium pod vedením profesora Vašíčka, experta na makroekonomické modelování, dokonale připravilo jak na pozici analytika v odboru makroekonomických prognóz ČNB, tak posléze na pozici věnující se modelování rizik v Komerční bance.
Správný výběr vysoké školy může zásadně ovlivnit to, jak budeme v životě spokojení a úspěšní. Co všechno vzít v úvahu a na co nezapomenout, pokud chcete posoudit všechna pro a proti, vám poradí následující článek.
Ne všichni lidé žijící v Česku mají stejný přístup ke zdravotní péči. Potvrdila to nová analýza vědců a vědkyň z ECON MUNI a institutu SYRI. Horší přístup k péči praktických, dětských a zubních lékařů nemají jen lidé žijící v příhraničních oblastech, ale je problémem i ve Středočeském kraji. Nejrovnější přístup k tzv. primární péči má ve srovnání s ostatními kraji obyvatelstvo Zlínského a Jihomoravského kraje a Prahy.