Jak si vybrat tu správnou „výšku“
Správný výběr vysoké školy může zásadně ovlivnit to, jak budeme v životě spokojení a úspěšní. Co všechno vzít v úvahu a na co nezapomenout, pokud chcete posoudit všechna pro a proti, vám poradí následující článek.
Nově jmenovaný děkan ESF MU Jiří Špalek představil návrh nového vedení fakulty v pondělí 9. listopadu 2020 Akademickému senátu ESF MU, který vyjádřil souhlas s jeho složením.
Docent Jiří Špalek působí na Ekonomicko-správní fakultě MU od roku 1998. Po dobu devíti let vedl katedru veřejné ekonomie a od roku 2016 je ředitelem výzkumného institutu Laboratoř experimentální ekonomie Masarykovy univerzity (MUEEL). Působil jako visiting professor na Macquarie University v Sydney a Université Rennes 1. Je hodnotitelem Národního akreditačního úřadu pro oblast Ekonomické obory a členem několika vědeckých a oborových rad.
Odborně se zabývá oblastí experimentální a behaviorální ekonomie se zaměřením na aplikace ve veřejné ekonomii. V roce 2016 byly i jeho zásluhou na fakultě otevřeny dvě laboratoře experimentální ekonomie, které slouží nejen výzkumu, ale i výuce.
Své vize ve funkci děkana stručně představuje takto.
Ve vedení fakulty bude působit šest proděkanů, kteří podle Statutu ESF MU zastupují děkana ve svěřených oblastech.
Podívejte se na klíčové oblasti, kterými se budou noví proděkani Ekonomicko-správní fakulty ve své funkci zabývat.
Marie Hladká, proděkanka pro prezenční studium
Za klíčovou oblast své agendy považuje koordinaci a metodické vedení všech studijních záležitostí, od vhodně nastaveného přijímacího řízení až po zdárné ukončení studia. Za neméně důležitý vnímá také rozvoj prezenčních studijních programů, a to vzhledem k moderním požadavkům vysokoškolského vzdělávání a v souladu s očekáváním potenciálních uchazečů o studium.
Monika Jandová, proděkanka pro internacionalizaci
Za stěžejní úkol své agendy pokládá zvyšování mezinárodního významu fakulty, ať již cestou posilování mezinárodní spolupráce, tak dalším zapojováním zahraničních pedagogů ve výuce v českých studijních programech, zvyšováním počtu zahraničních studentů studujících na fakultě a v neposlední řadě větším důrazem na zahraniční mobility pracovníků fakulty.
Josef Kunc, proděkan pro strategii a rozvoj
Za klíčové oblasti své agendy považuje naplňování relevantních strategických a rozvojových principů fakulty, podporu a pomoc při přípravě a realizaci všech typů projektových záměrů a v neposlední řadě další posílení vysokého standardu služeb projektového managementu na ESF MU prostřednictvím zavedené projektové kanceláře.
Rostislav Staněk, proděkan pro vědu, výzkum a doktorské studium
V oblasti vědy a výzkumu považuje za klíčové směřování vědeckého výkonu směrem k prestižním časopisům a podporu vědecké spolupráce se zahraničními spoluautory. V oblasti doktorského studia vidí prioritu ve vytvoření mezinárodního prostředí, které bude lákat kvalitní uchazeče o studium.
Petr Valouch, proděkan pro kombinované studium, celoživotní vzdělávání a kvalitu
Za klíčové oblasti své agendy považuje rozvoj a zajištění kvality kombinovaného studia, a také rozvoj celoživotního vzdělávání a jeho vhodné propojení se současnými i připravovanými fakultními studijními programy. Do jeho agendy spadá také oblast akreditací bakalářských a navazujících magisterských studijních programů.
Sylva Žáková Talpová, proděkanka pro vnější vztahy a spolupráci s partnery
Klíčovými oblastmi její agendy jsou komunikace aktivit a úspěchů fakulty směrem k uchazečům o studium a k veřejnosti, a také koordinace a podpora navazování spolupráce mezi fakultou a externími subjekty.
Správný výběr vysoké školy může zásadně ovlivnit to, jak budeme v životě spokojení a úspěšní. Co všechno vzít v úvahu a na co nezapomenout, pokud chcete posoudit všechna pro a proti, vám poradí následující článek.
Ne všichni lidé žijící v Česku mají stejný přístup ke zdravotní péči. Potvrdila to nová analýza vědců a vědkyň z ECON MUNI a institutu SYRI. Horší přístup k péči praktických, dětských a zubních lékařů nemají jen lidé žijící v příhraničních oblastech, ale je problémem i ve Středočeském kraji. Nejrovnější přístup k tzv. primární péči má ve srovnání s ostatními kraji obyvatelstvo Zlínského a Jihomoravského kraje a Prahy.