Jak se na ECON MUNI peče DOBRO(den)
Naladit se na Vánoce, popovídat si u cukroví a punče se spolužáky a vyučujícími, a hlavně přispět na dobrou věc – to jsou hlavní důvody, proč ECON MUNI zopakovala loňský úspěšný koncept Dobrodne.
Zvažuješ studium na Ekonomicko-správní fakultě a zajímá tě, jakým předmětům se pravděpodobně nevyhneš a co od nich můžeš očekávat? Šestici nejčastěji zapisovaných předmětů ti představí jejich vyučující a své tipy přidají i studenti, kteří už dané předměty úspěšně absolvovali.
V předmětu Makroekonomie I. se seznámíš se základními makroekonomickými souvislostmi fungování tržní ekonomiky. Znalosti z kurzu budeš potřebovat bez ohledu na to, zda se z tebe stane ekonom nebo budeš pracovat například v managementu podniků nebo ve financích. Ve všech případech je totiž dobré vědět, co je inflace nebo jaké dopady se dají očekávat, když ekonomika míří do recese.
Základní tip vyučujícího je, že studenti by se měli snažit látku pochopit, a ne pouze naučit, což může být krátkodobě náročnější cesta, ale dlouhodobě jediná, která dává smysl. Pokud se ti totiž podaří proniknout do souvislostí ekonomických jevů, je mnohem větší šance, že si všechny potřebné vědomosti uchováš.
„V předmětu je důležitá průběžná příprava, jelikož se na každém semináři píšou kontrolní testy. Ty kopírují probíranou látku a student si tak může lépe představit, jak bude vypadat závěrečná zkouška. Rozebírané příklady na semináři pomohou studentům nahlížet na danou problematiku více komplexněji,“ uvádí studentka Karolína Balatková. „Pro mě osobně bylo důležité zorientovat se v různých grafech, díky kterým bylo pochopení látky snazší,“ dodává Ondřej Jobánek.
Mikroekonomie je věda o tom, jak se lidé rozhodují a jaké mají jejich rozhodnutí důsledky. V předmětu Mikroekonomie I. se naučíte myslet určitým způsobem – správně zvažovat přínosy a náklady různých alternativ, domyslet důsledky různých motivací, zvážit vhodnost různých strategií a předpovědět, jaký bude výsledek rozhodnutí všech lidí pro společnost. A také se ptát: „A co se stane potom?“ To vše na spoustě praktických problémů, kterým ve svobodných zemích čelí lidé, firmy i vlády.
Získáte tedy odpovědi na následující otázky: Jak si má rodina rozdělit svůj rozpočet, aby se jí žilo co nejlépe? Jak mají firmy stanovit objem produkce a ceny? Jak má vláda stanovit daně a za co je utratit – a kdo tyto daně nakonec zaplatí? Jak nejlépe snížit znečištění? Jak zajistit lidem bezpečí? A ještě mnohem víc.
„Studium mikroekonomie a makroekonomie je alfou a omegou prvního ročníku na ESF – projde jimi každý. Výuka probíhala formou přednášek a seminářů. Příprava na jednotlivé semináře byla časově náročnější, vyžadovala totiž vypracování příkladů. Studium mikroekonomie mi však pomohlo propojit řadu ekonomických souvislostí,“ přibližuje Karolína Balatková.
V předmětu Matematika se naučíš například to, jak hledat optimální body funkce jedné či více proměnných. Tento postup budeš moci následně využít v dalších předmětech, třeba v mikroekonomii k řešení problému maximalizace užitku spotřebitele, v managementu při plánování výroby s minimálními náklady či ve financích při optimalizaci portfolia. Předmět Matematika bys však měl/a absolvovat nejen kvůli osvojení konkrétních pojmů a postupů. Obecným přínosem matematiky je zejména to, že učí logicky uvažovat, objevovat struktury a vztahy mezi veličinami, vyvozovat platné závěry či interpretovat data. Tyto schopnosti by rozhodně neměly chybět ve výbavě vysokoškolsky vzdělaného člověka, obzvláště absolventa ekonomicky zaměřené fakulty.
Pokud tě na střední škole matematika spíše míjela, nepodceň přípravu před zápisem do kurzu. V matematice je více než nutné budovat poznání od základů. Proto v podzimním semestru nabízíme vyrovnávací kurz Matematika 0. Můžeš také využít možnost individuálních konzultací, které poskytuje středisko MSSC (Maths and Stats Support Centre) působící na naší fakultě.
„K absolvování matematiky mi pomohly kvalitní základy ze střední školy. Důležitá byla také účast na seminářích, kde se jednotlivé příklady procvičovaly,“ říká studentka Karolína Balatková.
V současné době je vizualizace dat běžnou součástí života. S grafy se setkáváme dnes a denně a je dobré umět se v nich orientovat, poznat kdy nás graf svádí k chybnému závěru a nenechat se zmást tvrzeními, která jsou sice pravdivá, ale mylně interpretovaná. V předmětu Statistika 1 se naučíš, jak popsat nasbíraná data pomocí grafů, tabulek a číselných charakteristik. Porozumíš, co je to citlivost a spolehlivost testu a dalším pojmům spojeným s pravděpodobností.
Základní radou vyučující je, že studenti by si hlavně měli věřit, nebát se ptát a taky brát statistiku pozitivně, protože s úsměvem ani statistika nemusí být nuda.
„U tohoto předmětu je důležité nezaspat některá zásadní témata. Časová náročnost se tudíž odvíjí od toho, jak rychle zvládneš pochopit látku,“ říká student Ondřej Jobánek.
Ve čtyřsemestrálním kurzu angličtiny si rozvineš své jazykové dovednosti a kompetence v odborné i obecné angličtině a dosáhneš úrovně C1 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ). Naučíš se prezentovat v angličtině témata týkající se tvého oboru, rozvineš si svoji všeobecnou i odbornou slovní zásobu, budeš schopen/na porozumět odbornému a akademickému textu na pokročilé úrovni, s takovým textem pracovat a vyjádřit k němu svůj názor. Dále se naučíš flexibilně komunikovat na odborná témata a jasně formulovat své myšlenky. A pokud jde o psaný projev, zjistíš, jak napsat jasné a dobře strukturované texty na odborná či akademická témata.
„Tento předmět měl dva semináře týdně a k tomu velkou nálož domácí přípravy. Byl to jeden z časově nejnáročnějších předmětů. Dozvěděli jsme se, jak správně napsat esej, popřípadě odprezentovat ekonomické téma na úrovni,“ přibližuje studium předmětu Ondřej Jobánek. „Klíčové je ovládání gramatiky a kvalitní slovní zásoba. Důležitá je průběžná příprava, a hlavně neusnout na vavřínech,“ dodává Karolína Balatková.
Veřejná správa je poskytovatelem řady veřejných služeb a každý se s ní někdy setká od jeho narození. Patří také mezi největší zaměstnavatele a má nezastupitelnou roli v řešení krizových situací. Předmět Veřejná správa 1 je úvodem do systému veřejné správy, které se v hodinách budeš věnovat nejen z právního pohledu, ale také v perspektivě jiných oborů (ekonomiky, managementu, politologie, státovědy). Vyučující ti představí český správní systém, zároveň však pracují také s příklady ze zahraničí.
Ve výuce se setkáš i s experty z praxe, v minulých letech zkušenosti studentům předávali například tajemník městského úřadu či pracovníci ministerstev. Jeden z vyučujících předmětu, Filip Hrůza, je sám místostarostou jedné z městských částí Brna a pracoval i na Úřadu vlády. V předmětu budou vyučující se studenty často diskutovat a prostřednictvím řešení vybraných témat získáš možnost se přímo podílet na výuce. Možná si pak uvědomíš, že veřejná správa není jen o byrokratických aktivitách, ale také o zajímavých projektech, do kterých se můžeš zapojit (např. participativní rozpočty, iniciativa Brno 2050).
„Důležitým prvkem předmětu bylo týmové zpracování seminární práce, kterou jsme následně prezentovali na seminářích. Z předmětu si mimo jiné odnáším to, že fungování veřejné správy je komplexní záležitost a jakákoliv správní reforma není otázkou týdnů nebo měsíců, ale spíše let,“ říká Ondřej Jobánek.
Naladit se na Vánoce, popovídat si u cukroví a punče se spolužáky a vyučujícími, a hlavně přispět na dobrou věc – to jsou hlavní důvody, proč ECON MUNI zopakovala loňský úspěšný koncept Dobrodne.
S blížícím se koncem roku přinášíme shrnutí nejzajímavějších událostí a úspěchů z oblasti vědy a výzkumu na ECON MUNI. Naši vědci a vědkyně se podíleli na projektech s přímým dopadem na společnost, slavili úspěchy v grantových soutěžích nebo pomáhali politikům a veřejné správě dělat lepší rozhodnutí pomocí nové série tzv. policy reports.