Makrozoobentos pramenných stružek na slatiništích moravsko-slovenského pomezí

Logo poskytovatele

Varování

Publikace nespadá pod Ekonomicko-správní fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Název česky Macroinvertebrate assemblages of fen streamlets in the outer part of the Western Carpathians
Autoři

RÁDKOVÁ Vanda BOJKOVÁ Jindřiška KŘOUPALOVÁ Vendula HORSÁK Michal

Rok publikování 2012
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
Popis Prameništní slatiniště jsou díky přirozeně velmi stálým podmínkám prostředí, obvykle malé velikosti a relativní izolovanosti vhodným modelovým prostředím pro různé ekologické studie. Náplní této práce bylo studium společenstev vodních bezobratlých v ekologicky odlišných typech pramenných stružek v oblasti moravsko-slovenského pomezí a faktorů, které ovlivňují jejich druhové složení a rozmanitost. Celkem bylo studováno 26 permanentních, minerotrofních lokalit, na kterých bylo zjištěno 267 taxonů vodních bezobratlých ve 103 140 jedincích, přičemž druhová bohatost byla největší u řádu dvoukřídlých. Na základě druhového složení byly studované stružky klasifikovány do čtyř skupiny (A, B, C, D). Ve skupinách A, B a D dominovala permanentní fauna, ve skupině C převažoval hmyz a složení společenstva se podobalo spíše společenstvu typickému pro intermitentní stružky. Byly nalezeny dva hlavní směry variability v druhových datech. Prvním byl gradient minerální bohatosti, který dělil studované lokality do dvou odlišných skupin, na bazické (A, B, C) a kyselé (D). Shodný vliv minerální bohatosti byl ve studované oblasti prokázán např. v případě vegetace, malakofauny, krytenek nebo opaskovců a ukazuje se, že určitý vliv má i na společenstvo vodních bezobratlých. Bazická slatiniště se dále dělila především podle charakteru substrátu a také podle sezónní stálosti lokalit, která představovala druhý směr variability v datech. Ta odlišovala především částečně vysychající stružky skupiny C a stálé stružky skupiny D. Závěrem lze konstatovat, že největší vliv na složení společenstva mělo pět faktorů: konduktivita vody (na základě vyšší konduktivity vody se oddělovaly stružky skupiny A), obsah dusičnanů (A), podíl písku v substrátu (B), teplota vody (C) a hloubka vody ve stružce (D). Obecně lze říci, že v rámci studovaných stružek se stenotopní druhy vyskytovaly na koncích minerálního gradientu a v jeho střední části převažovaly druhy eurytopní.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.