Online spotřebitelské smlouvy a hraniční určovatel „zaměřování činnosti“ ve světle judikatury Soudního dvora Evropské Unie
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2011 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Časopis pro právní vědu a praxi |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Právní vědy |
| Klíčová slova | Online consumer contracts; directing of activities; case law; Court of Justice of the EU |
| Popis | Řada spotřebitelských smluv, které jsou uzavírány online prostřednictvím internetových stránek, a právní otázky s nimi související je nutné posuzovat dle norem mezinárodního práva soukromého. Tyto smlouvy totiž často obsahují mezinárodní prvek, který může spočívat v subjektech (různá státní příslušnost nebo domicil kontrahentů). Spotřebitelská smlouva může být nejen uzavřena prostřednictvím internetu, ale i plněna online (například nákup a stahování digitálního obsahu jako je hudba, filmy nebo hry) a placena online prostřednictvím bankovního převodu nebo platby kreditní kartou. S globalizací a evropeizací v (evropském justičním) prostředí je otázkou, nakolik je možné na online vztahy aplikovat stávající kolizní normy a jejich hraniční určovatele, případně jakým způsobem je nutné jejich obsah interpretovat. Ačkoliv většina hraničních určovatelů není online prostředím ovlivněna (například obvyklé bydliště stran), u řady dalších je jejich použití problematičtější (například místo plnění smlouvy). Stěžejní pro určení rozhodného práva pro online spotřebitelské smlouvy je výklad pojmu „zaměřování činnosti“ podnikatele na členský stát obvyklého bydliště spotřebitele nebo více členských států včetně uvedeného státu. Soudní dvůr Evropské unie (dále jen SDEU) se poprvé zabýval autonomním výkladem pojmu „zaměřování činnosti“ obchodníka v online prostředí ve spojených věcech Pammer a Alpenhof. |
| Související projekty: |