Zikmund a husité. Jak zakončit (husitskou) revoluci
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2009 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Časopis Matice moravské |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Dějiny |
| Klíčová slova | Hussitism; theory of revolution; Sigismund of Luxembourg; politicians |
| Popis | Autor se vrací k diskusi o charakteru a historickém významu husitské revoluce (od F. Palackého přes J. Pekaře, J. Slavíka a marxismus do současnosti) a pokouší se ukázat význam krále a císaře Zikmunda v procesu ukončení revoluce. Článek sleduje jeho cestu od neústupné podpory vyhlazení kacířů křižáky až k jeho přijetí snahy husitských „politických vůdců“ o obnovu jednání s církví ohledně uznání základu husitského programu (čtyř pražských artikulů) na basilejském koncilu. Husitství je zde pojednáváno jako náboženský a politický konflikt, v němž je válka pokračováním politiky a diplomacie pokračováním války. Článek je součástí autorova výzkumu politického systému českých zemí v období 15.–17. století, pro něž je husitské období rozhodující. Systém společné vlády stavů a panovníka se zde vytvářel dlouhou dobu. Analogie s „dlouhou“ francouzskou revolucí (Furet) umožňuje srovnání role krále Zikmunda v dlouhé husitské revoluci s králem Ludvíkem XVIII. |
| Související projekty: |