Optimalizace využití prostorových dat v krizovém řízení

Varování

Publikace nespadá pod Ekonomicko-správní fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

BŘEZINOVÁ Šárka ŠTĚRBA Zbyněk

Rok publikování 2010
Druh Článek ve sborníku
Konference Geomatika v projektech
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
Obor Zemský magnetismus, geodesie, geografie
Klíčová slova crisis management;geoinformation;integrated rescue system;geocollaboration
Popis Využívání prostorových informací se v poslední době stává stále významnější součástí běžného života, aniž si to sami uživatelé vždy uvědomují. Tyto informace jsou potřebné nejen při každodenních rutinních činnostech, ale zejména v situacích, při kterých je jejich použití naprosto nezbytné. Prostorová data jsou mnohdy jediným zdrojem informací, které pak ve svém důsledku dokáží zachránit životy a majetek. V tomto příspěvku je pozornost kladena zejména na spolupráci zasahujících složek krizového řízení, jejich komunikaci a využívání společného systému. Byla analyzována struktura Integrovaného záchranného systému, který je účinným nástrojem při řešení vzniklých mimořádných událostí. Aby bylo možné navrhnout pozitivní doporučení pro zvýšení efektivity práce jednotlivých složek záchranného systému, bylo nutné nejprve detailně porozumět také jejich pracovním postupům. Analýzou činnosti operátorů Hasičského záchranného sboru na Krajských operačních a řídících střediscích bylo zjištěno mnoho nedostatků nejen v dostupnosti, přesnosti a vizualizaci používaných prostorových dat. Ukázalo se také, že používané nástroje nejsou zcela uživatelsky přívětivé. Nástroje usnadňující spolupráci mezi zásahovými jednotkami a řídícím centrem by měly splňovat požadavky vycházející z potřeby rychlého a efektivního řešení vzniklé mimořádné události. Velmi důležitým aspektem při řešení těchto situací je volba nejvhodnější strategie, která by v reálném čase umožnila okamžité získání a sdílení všech informací potřebných na podporu rozhodovacích procesů. Na základě těchto požadavků bylo analyzováno softwarové vybavení využívané a vyvinuté jinými výzkumnými týmy, které se zabývají podobnou tématikou. Stejně tak byl odzkoušen princip geokolaborace při terénním experimentu Přeprava nebezpečných látek II. v rámci výzkumného záměru Dynamická geovizualizace v krizovém managementu řešeném na Přírodovědecké fakultě MU v Brně. Ze všech takto získaných poznatků a zkušeností byly stanoveny požadavky, které by měl splňovat nástroj umožňující efektivní práci s prostorovými daty při řešení mimořádné události a zároveň umožňovat geokolaboraci všech zasahujících subjektů. Tento příspěvek shrnuje dosavadní poznání našeho výzkumného týmu v oblasti využívání nástrojů pro práci s prostorovými daty v krizovém řízení.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.