Jak zabránit zavíječi voskovému (G. mellonella) ve spřádání kokonu?

Logo poskytovatele

Varování

Publikace nespadá pod Ekonomicko-správní fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

HYRŠL Pavel DOBEŠ Pavel BÜYÜKGÜZEL Ender

Rok publikování 2010
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
Popis Zavíječi (Pyralidae, Lepidoptera) se vyznačují spřádáním kokonu před vlastním zakuklením. Jako základ pro tvorbu zámotku jim slouží tekutina produkovaná slinnými žlázami, která na vzduchu tuhne a mění se na fibrinová vlákna. Housenka na sebe postupně ukládá několik vrstev těchto vláken, až vznikne výsledný kokon. Experimentálně nejpoužívanějším zástupcem čeledi je zavíječ voskový (Galleria mellonella, L.), při čemž pro řadu experimentů s jeho kuklami (sledování metamorfózy, infekce kukel aj.) by bylo mnohem výhodnější, kdyby housenky žádné kokony nespřádaly. Je známo, že funkci slinných žláz lze ovlivnit teplotním šokem, jednorázové ponoření housenek do vody o určité teplotě má za následek neschopnost spřádat kokon. Testovali jsme teplotu vody v rozmezí 52-56 C v časovém rozmezí 5-30 s. Nejlépe se osvědčila teplota 56 C po dobu působení 15 s, kdy ve výsledku 75 % larev nebylo schopno spřádat kokon a zakuklilo se bez něj. Delší doba zvyšuje mortalitu larev a nižší teplota zase výrazně snižuje požadovaný efekt. U 25 % a více larev zůstává kokon zachován, i když jen ve ztenčené podobě. Líhnutí dospělců z kukel bez zámotků získaných po teplotním šoku nebylo nijak ovlivněno.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.