Jak zabránit zavíječi voskovému (G. mellonella) ve spřádání kokonu?
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2010 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Zavíječi (Pyralidae, Lepidoptera) se vyznačují spřádáním kokonu před vlastním zakuklením. Jako základ pro tvorbu zámotku jim slouží tekutina produkovaná slinnými žlázami, která na vzduchu tuhne a mění se na fibrinová vlákna. Housenka na sebe postupně ukládá několik vrstev těchto vláken, až vznikne výsledný kokon. Experimentálně nejpoužívanějším zástupcem čeledi je zavíječ voskový (Galleria mellonella, L.), při čemž pro řadu experimentů s jeho kuklami (sledování metamorfózy, infekce kukel aj.) by bylo mnohem výhodnější, kdyby housenky žádné kokony nespřádaly. Je známo, že funkci slinných žláz lze ovlivnit teplotním šokem, jednorázové ponoření housenek do vody o určité teplotě má za následek neschopnost spřádat kokon. Testovali jsme teplotu vody v rozmezí 52-56 C v časovém rozmezí 5-30 s. Nejlépe se osvědčila teplota 56 C po dobu působení 15 s, kdy ve výsledku 75 % larev nebylo schopno spřádat kokon a zakuklilo se bez něj. Delší doba zvyšuje mortalitu larev a nižší teplota zase výrazně snižuje požadovaný efekt. U 25 % a více larev zůstává kokon zachován, i když jen ve ztenčené podobě. Líhnutí dospělců z kukel bez zámotků získaných po teplotním šoku nebylo nijak ovlivněno. |
| Související projekty: |