Důchodový systém jako součást sociální politiky a přijetí Eura v ČR?
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2009 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Na otázku, zda je ČR připravena na přijetí eura z pohledu veřejných financí je jednoznačná odpověď. ČR v současnosti není připravena na přijetí eura, ale připravuje se. Toto hodnocení lze zaměřit na dvě oblasti. Jedna oblast je oblastí fiskální, tzn. plníme parametr, který je zadán EU pro vstup, tzn. fiskální maastrichtské kritérium. Toto maastrichtské kritérium má dvě oblasti, které je nutno splnit. První oblastí je fiskální deficit, který nesmí přesáhnout 3 %. Druhá oblast je dluh, který nesmí být vyšší jak 60 % HDP. Dominantní roli ve veřejných výdajích hraje nastavení sociálního systému, resp. výdaje na sociální politiku. Jelikož sociální transfery tvoří až 80 % mandatorních výdajů ze státního rozpočtu, potom sociální politika je významným parametrem, který může odložit datum přijetí Eura v ČR. Země Evropské unie naplňuje své cíle realizací různých politik zakotvených právem Evropské unie. Charakter daných politik determinuje míru, formu i nástroje jejich působení na členské země. Tento příspěvek se zaměřuje na zhodnocení plnění současného stavu kritérií pro přijetí eura a vliv výdajů sociální politiky na veřejné rozpočty. Dále se věnuje příslušné politiky, jimiž Evropská unie ovlivňuje penzijní systémy členských zemí. Cílem práce je nalézt odpověď na otázku, jestli vstup do EU a zavedení Eura má vliv na důchodové systémy členských států a obráceně, jak důchodové systémy (a sociální politika obecně) ovlivňují přijetí Eura. |
| Související projekty: |