Viola elatior, V. pumila and V. stagnina in Austria, Czechia and Slovakia: a story of decline
| Název česky | Viola elatior, V. pumila a V. stagnina v Rakousku, České republice a na Slovensku postupně vymírají |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2009 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Preslia |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Botanika |
| Klíčová slova | changes in frequency; conservation; herbarium; phytogeography; rare species; temporal dynamics; Violaceae |
| Popis | Viola elatior (VE), V. pumila (VP) a V. stagnina (VS) jsou ve 40 veřejných herbářích v Rakousku, České republice a na Slovensku zastoupeny téměř 1750 doklady pocházejícími z těchto tří zemí. Původní determinace druhu VS a v menší míře VP byly často chybné; vzhledem k tomu a také vzhledem k nomenklatorickým zmatkům, spočívajícím zejména v rozdílném použití jména V. persicifolia, jsou literární údaje z 19. století téměř bezcenné. Kříženci jsou obtížně určitelní a vzácnější, než se obvykle předpokládá (nejčastější jsou kříženci druhů VP a VS s druhem V. canina). VS a VP se vyznačují podobným rozšířením: jejich výskyt v severní polovině Čech, na jižní a střední Moravě, ve východním Rakousku a na jižním Slovensku je vázán na úvaly velkých nížinných řek a sousední pahorkatiny; rostliny s tímto typem regionálního rozšíření se v německé fytogeografické literatuře označují jako Stromtalpflanzen. VS se od obou zbývajících druhů liší zejména přítomností v jihočeských rybničních pánvích, absencí ve velké části jižního Slovenska, jakož i svou vzácností v Rakousku a na Slovensku. Všechny tři druhy rostou převážně v teplých a suchých částech studovaného regionu: většina lokalit se nachází v oblastech s průměrnou roční teplotou 7-11 oC a průměrným ročním srážkovým úhrnem 401-700 mm. Analýza časového rozložení herbářových dokladů ukázala že všechny tři druhy ustupují v celém regionu: jejich úbytek je nejpomalejší v Rakousku, kde byl jejich výskyt po roce 1980 potvrzen ve 46-61 % kvadrantů síťového mapování (ve srovnání s původním stavem), a nejrychlejší na Slovensku, kde byl jejich výskyt po roce 1980 potvrzen jen v 18-32 % kvadrantů síťového mapování. Hlavní příčinou úbytku jsou regulace řek a následné změny ve využití pozemků (především rozorání lužních luk), jakož i rozšiřování sídel a průmyslových areálů. VE je pravděpodobně ohrožena také změnami v lesním hospodářství, tj. přechodem od lesa nízkého a středního k lesu vysokému s dlouhou obmýtní dobou a hrubou mozaikou obnovních prvků (rozsáhlé velkoplošné holoseče). Všechny tři druhy jsou oprávněně zahrnuty do národních červených seznamů, byť jejich klasifikace může být v jednotlivých zemích různá; oprávněná a nutná je také jejich zákonná ochrana. Seznam revidovaných herbářových dokladů ze všech tří zemí je v elektronickém dodatku. |
| Související projekty: |