| Popis |
V lednu roku 2007 postihnul velké plochy pohoří Šumava orkán Kyrill, který způsobil rozsáhlé škody o ploše několika desítek km2 na lesních porostech. Lesní management potřebuje podklady jak pro krátkodobé rozhodování během likvidace vlastních škod, tak pro dlouhodobá opatření, která by snížila riziko polomů v budoucnosti. Bohatá územní dokumentace byla krátce po zásahu orkánu Kyrill doplněna mapováním polomů ve třech kategoriích intenzity poškození. Z dostupných mapových podkladů byla vytvořena geodatabází a ta pak podrobena účelovým analýzám. Jejich účelem bylo zjištění vzájemných souvislostí mezi vlastnostmi prostředí a porostů na jedné straně a teritoriálním výskytem polomů na straně druhé. Tyto analýzy se vzájemně lišily mírou integrace poznatků o prostředí, resp. šíří spektra informace popisující souvislost mezi polomy a prostředím. Nejjednodušší analýzy byly zaměřeny na hledání geostatistických souvislostí mezi jednotlivými faktory přírodního prostředí nebo porostů a mírou poškození lesa polomy během orkánu Kyrill. Analýze vztahu faktor vs. polom byly podrobeny tyto parametry přírodního prostředí a lesních porostů: sklon svahu, expozice svahu, hloubka půdy, vlhkost stanoviště, nadmořská výška, hustota porostu, stáří porostu a druhová skladba porostu. O možném vztahu mezi jednotlivými faktory a velikostí škod polomy byla zformulována pracovní hypotéza a analýzy byla realizována tak, aby se tato hypotéza buď potvrdila, anebo vyloučila. Analýzy vztahů mezi individuálními faktory a velikostí škod polomy ukázaly, že mezi nimi (tj. daným faktorem a mírou poškození polomem) existuje poměrně volný vztah a většina pracovních hypotéz byla výsledky individuálních analýz zcela vyloučena. Složitější formu analýzy nabízelo vytýčení ploch v zájmovém území vykazujících odlišnou míru citlivosti vůči vzniku škod větrem na porostech. Vymezení ploch diferencovaného rizika ploch vůči polomům se opírá o předběžnou hypotézu, že sice jednotlivé faktory mohou osamoceně přispívat k výši rizika, resp. jej snižovat, avšak společně kombinace samostatně jinak rel. neškodných faktorů mohou riziko zvýšit. Vlastní vymezení areálů rizik bylo založeno na ballovém hodnocení relevantních faktorů prostředí (sklon, expozice, hloubka půdy, vlhkost stanoviště) pomocí stupnice 0 až 3 body a sumací dílčích hodnocení v lokalitě. Sumy pak byly rozděleny do 5 kategorií rizika. Území jednotlivých kategorií rizika pak byly podrobeny analýze vztahu k výši škod polomy. Ani tato analýza neprokázala významnou míru souvislosti mezi hodnotami integrovaného rizika a poškozením lesa polomem. Daleko lepší výsledky pak poskytla analýza váženého rizika, kdy do hodnocení území vstupovaly jednotlivé faktory vážené mírou koncentrace hodnot (excesu) v rozdělení. Různé váhy v hodnocení (podle stupnice 1 až 3) tak získaly tyto parametry: sklon, expozice, zakřivení reliéfu, vzdálenost pod rozvodí, hloubka půdy, vlhkost stanoviště, směr větru, rychlost větru, stáří porostu, míra přirozenosti porostu, hustota porostu a tloušťka stromů. Zde se ukázalo, že existuje úzká míra souvislosti mezi výskytem vysokých škod z polomů a úrovní rizikovosti lokalit. Druhým úkolem multiparametrické analýzy území bylo vyhledávání optimálních tras svozu polomového dřeva z postižených ploch ke zpracování. Do hodnocení území a výběru optimálních tras svozu vstupovaly tyto faktory: sklon svahu, únosnost půdy, existující cestní síť a plochy polomů. Využitím procedury Distance Tools v SW ArcGIS pak byly vytýčeny optimální trasy pro jednotlivé svozové technologie.
|