Zdroje důvěry při řešení partnerských konfliktních situací
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2008 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Československá psychologie : Časopis pro psychologickou teorii a praxi |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Psychologie |
Klíčová slova | trust conflict communication social norms competence |
Popis | Důvěra je v literatuře obvykle chápána jako atribut vztahů mezi lidmi, který je založen na přesvědčení či víře, že druhý bude jednat tak, aby naplnil očekávání partnera. Toto pojetí je odlišováno od pojetí důvěry jako vědomí kompetence druhého ke zvládnutí určitého úkolu a pojetí důvěry jako určitého výchozího vztahového rámce pro utilitární kontrakt mezi partnery (Yamagishi, Yamagishi, 1994). Cílem práce je postihnout různá východiska důvěry v závislosti na situačním a psychologickém kontextu partnerských konfliktních situací. Dvanácti studentům (6 mužům a 6 ženám) bylo prezentováno pět konfliktních partnerských situací. V rozhovoru respondenti uváděli příčiny a důsledky těchto situací. Pomocí obsahové analýzy výpovědí jsme zjišťovali, v jakém kontextu respondent odvozuje důvěru mezi partnery ze sdílených sociálních norem pro vztah, případně kdy je důvěra založena na vzájemné komunikaci potřeb a očekávání partnerů. Respondenti obecně více zdůrazňovali důvěru založenou na komunikaci. Ta je také flexibilnější a umožňuje lepší adaptaci na podmínky vztahu. Na druhé straně, tam, kde uváděli normativní východiska důvěry, zejména u situace postoupení vlastní výhody partnerovi, neposkytnutí sociální opory a neuspokojování potřeb jednoho z partnerů, jsou důsledky normativního pojetí důvěry pro vztah fatální. Konceptualizaci důvěry nelze omezit na očekávání dobré vůle v jednání partnera, a vymezit ji tak vůči očekávání kompetence a utilitární výhodnosti, protože všechny tyto stránky se v běžných životních situacích mohou prolínat. |
Související projekty: |