Drásov (okr. Brno-venkov)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2007 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Přehled výzkumů |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Archeologie, antropologie, etnologie |
| Klíčová slova | Roman Period; Surface Research; Drásov; Bell-shaped stud |
| Popis | Na podzim roku 2005 byl při povrchovém sběru s využitím detektoru kovů nalezen železný hřeb s bronzovou/mosaznou číškovitou hlavicí. Artefakt se nachází v soukromé sbírce. Trať na níž byl nález učiněn je, již známa z povrchových sběrů prováděných v 80. a 90. letech 20. století (přehledně Doležel 1985, 85). Předmět je vysoký 31 mm a široký 29 mm. Hlavice má číškovitý tvar a její vnější strana nese koncentricky umístěný knoflík. Analogické hřeby typu 1. Allason-Jones známe z četných lokalit z římské říše (Allason-Jones 1985, 95, Fig. 1). Vyskytují se na rozdíl od hřebů s bronzovým hrotem obdélníkovitého profilu jednotlivě (srovnej Sakař 1991, 11, obr. 1:4a-4b) a převažují na místech spojených s působením římského vojska (Allason-Jones 1985, 97, 102), což lze mimo jiné doložit i nálezy z legionářských táborů v Carnuntu (Grünewald 1981, Taf. 18:15) a v Lauriacu (Groller 1907, Fig. 59:2). Funkce popisovaných artefaktů není doposud přesně stanovena. Předpokládá se, že sloužily např. jako jablka zakončující rukojeť římských dýk nebo jako hřeby, které byly součástí kování pouzdra dolabry (Allason-Jones 1985,100). Z germánského prostředí jsou známy zejména z naddunajské části Dolního Rakouska, což však souvisí s intenzivnější povrchovou prospekcí regionu. Vzhledem k nálezovým okolnostem památky se nelze přesně vyjádřit k její dataci. Z území římského impéria však sledované předměty známe z konce 1. stol. a registrujeme je až do 4. století (Allason-Jones 1985, 102). |
| Související projekty: |