Možnosti uzávěru oroantrálních a oronazálních komunikací

Varování

Publikace nespadá pod Ekonomicko-správní fakultu, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

BULIK Oliver MACHÁLKA Milan

Rok publikování 2007
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Otorinolaryngologie a foniatrie
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Obor ORL, oftalmologie, stomatologie
Klíčová slova oroantral and oronasal communication; flap types; buccal fat pad
Popis Rozsáhlé propojení ústní dutiny s čelistní nebo nosní dutinou vzniká po resekcích v oblasti alveolu a patra při chirurgické léčbě nádorů. Oroantrální komunikace menšího rozsahu vznikají nejčastěji po extrakcích zubů v laterálním úseku maxily. Toto propojení způsobuje pacientům potíže při příjmu potravy a při artikulaci. Oroantrální a oronazální komunikace malého rozsahu je možno uzavřít přímou suturou nebo pomocí rotačních slizničních laloků z okolí komunikace. Při větším defektu je rekonstrukce náročnější a k uzávěru je možno použít tukový lalok, jazykový lalok a temporální sval. Nejsložitější je uzávěr větších defektů pomocí volných laloků s cévní stopkou, u kterých můžeme zároveň rekonstruovat i kostní defekt. Výběr metody je závislý na velikosti defektu a zkušenostech chirurga. Použití tvářového tukového laloku je spolehlivá a technicky nenáročná metoda, kterou se dají uzavírat poměrně rozsáhlé komunikace. Práce srovnává a popisuje jednotlivé techniky uzávěru oroantrálních a oronazálních komunikací.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.