Carbon nanostructures deposition in microwave plasma torch at atmospheric pressure on sensors for heavy metal detection

Logo poskytovatele

Varování

Publikace nespadá pod Ekonomicko-správní fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Název česky Depozice uhlíkových nanostruktur v mikrovlnném výboji za atmosférického tlaku na pracovní elektrody senzorů těžkých kovů
Autoři

JAŠEK Ondřej HUBÁLEK Jaromír PRÁŠEK Jan DOSTÁL Vladimír MATĚJKOVÁ Jiřina REK Antonín BURŠÍK Jiří

Rok publikování 2007
Druh Článek ve sborníku
Konference Book of Contributed Papers of The 3rd Seminar on New Trends on Plasma Physics and Solid State Physics
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
Obor Fyzika plazmatu a výboje v plynech
Klíčová slova carbon nanotubes; heavy metals; sensor
Popis Uhlíkové nanostruktury byly deponovány na pracovní elektrody senzorů těžkých kovů. Struktura senzoru byla připravena metodou sítotisku na keramice Al2O3. Elektrody a vodivé vrstvy elektrod byly připraveny za pomocí past ESL 9912-D a ESL 4913-G od firmy ESL ElectroScience, UK. Pracovní elektroda byla dále pokryta vrstvou pasty s vysokým obsahem Ag, Au nebo Pt tak, aby bylo pokud možno zabráněno interakci materiálu elektrody s katalyzátorem během růstu nanostruktur. Výběr této bariérové vrstvy byl omezen požadavkem na její elektrickou vodivost a odolnost vůči vysokým teplotám (600-700C) při depozici uhlíkových nanotrubek a vyžadoval optimalizaci přípravy celého senzoru. Bariérové vrstvy byly připraveny metodami sítotisku nebo galvanického pokovování a eventuálně zahřáté na teplotu 500 nebo 850 C. Na povrch takto připravené pracovní elektrody byla vakuovým napařováním nanesena tenká vrstva katalyzátoru 5-20 nm Ni. Uhlíkové nanotrubky byly na takto připravenou strukturu nedeponovány v mikrovlnném výboji za atmosférického tlaku ze směsi argonu, vodíku a metanu. Mikrovlnný výboj byl buzen na frekvenci 2,45 GHz za použití duté železné trysky. Argon (1500 sccm) protékal středem trysky a metan(10-40 sccm) a vodík(100-400 sccm) byly do výbojového prostoru přiváděny bočními kanály. Depoziční vzdálenost mezi tryskou a substrátem(senzorem) byla 35 až 55 mm. Depozice byly analyzovány rastrovací (SEM) a transmisní (TEM) elektronovou mikroskopií. Procesy v plazmatu byly monitorovány optickou emisní spektroskopií (OES) Funkce senzoru byly charakterizovány pomocí pulsní voltametrie.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.