Použití HIV testů v kontaktních centrech

Varování

Publikace nespadá pod Ekonomicko-správní fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

ŠERÝ Omar ŘEHÁK Vratislav

Rok publikování 2006
Druh Článek ve sborníku
Konference Komunitní spolupráce v oblasti drogové problematiky
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
Obor Epidemiologie, infekční nemoci a klinická imunologie
Klíčová slova HIV test rapid drug asylum
Popis Každé nízkoprahové zařízení nebo kontaktní centrum, které provádí testování infekčních chorob u svých klientů by mělo přísně splňovat následující požadavky: 1. Testování by měl provádět zdravotnický personál (stačí náležitě proškolená zdravotní sestra jakéhokoliv zaměření). 2. Pracovníci přicházející do kontaktu s výsledky a osobními daty klientů jsou vázáni mlčenlivostí v intencích lékařského tajemství. 3. Proškolení zdravotnického personálu, který provádí testování infekčních chorob u klientů kontaktních center by mělo zahrnovat tyto body: a) jak postupovat při testování, b) jak jednat s HIV reaktivními klienty, c) jak postupovat při zjištění HIV reaktivního vzorku (mít zajištěno konfirmační testování ve standardní mikrobiologické laboratoři nebo v NRL pro AIDS), d) jak zajistit následnou lékařskou péči (zprostředkování kontaktu s příslušným AIDS centrem), e) jak vést řádnou evidenci v kartě klienta, f) jak podávat dvakrát ročně hlášení o počtu provedených vyšetření HIV protilátek NRL pro AIDS. 4. Testování provádět v odběrových místnostech k tomuto účelu uzpůsobených a schválených příslušnou hygienickou stanicí (včetně zajištění svozu infekčního odpadu, provozního řádu, dezinfekce místnosti atd.). 5. Při provádění testování dodržovat následující podmínky: a) testy skladovat v suchu, temnu a při teplotě cca 15-28 stupňů Celsia, b) mít k dispozici dezinfekční prostředek na plochy i na kůži (schválený příslušnou hygienickou stanicí), c) mít kontejner pro infekční odpad (a zabezpečený svoz infekčního odpadu), d) mít pracovní plochu určenou pouze pro testování, e) pracovat v laboratorním plášti a vyšetřovacích rukavicích na jedno použití (ty vyměňovat mezi jednotlivými klienty!), e) u práce nekouřit, nepít a nejíst, f) pro měření času použít hodinky nebo stopky, g) přesně dodržovat instrukce v návodu, h) klient si musí před testováním umýt ruce teplou vodou a mýdlem a ruce řádně osušit. Závěrem nutno konstatovat, že používání rychlých testů v nízkoprahových zařízeních umožňuje monitorování výskytu vážných infekcí v té části populace, která se nedostane k běžně poskytované zdravotní péči. Pozitivní přínos testování infekčních chorob v nízkoprahových zařízeních je nutné spatřovat jednak v zabránění přenosu infekce na další klienty, dále v časné diagnostice a léčbě klientů kontaktních center. Nemalý přínos lze spatřovat také ve značných úsporách za léčbu HIV nebo HCV pozitivních pacientů. Obecným konsensem odborníků na epidemiologii a protidrogovou problematiku by mělo být heslo: Lepší testovat rychlými testy než netestovat vůbec. Lze říci, že normy EU se nám již dostatečně postaraly o to, aby se na trhu vyskytovaly pouze testy s vysokou senzitivitou a specifitou, takže obavy z toho, že rychlé testy nejsou dostatečně senzitivní již nemají opodstatnění.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.