Vliv kouření matek na výživu dětí v prvních šesti týdnech po narození - Výsledky studie ELSPAC
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2004 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Česko-slovenská Pediatrie |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Pediatrie |
Klíčová slova | ELSPAC; smoking; breast-feeding; breast-feeding support; morbidity in confinement |
Popis | Kojení je nejvýhodnější formou výživy dítěte po narození: má nejen výhodné nutriční složení, ale obsahuje i řadu faktorů podporujících imunitu a růst novorozence a kojence. Podpora výhradnému kojení po dobu minimálně prvních 6 měsíců života je jedním z prioritních cílů WHO.Ve studii ELSPAC bylo sledováno kuřácké chování během těhotenství a po porodu, fyziologická stimulace kojení a výživa dětí po 6 týdnů po porodu v kohortě 4883 žen z Brna a okresu Znojmo, které byly těhotné v letech 1990-1992.Výsledky dokazují, že na začátku 90. let byly v praxi zanedbávány fyziologické zásady stimulace kojení: v žádoucím termínu do hodiny po porodu bylo k prsu přikládáno méně než 7 % novorozenců a během prvních 24 hodin po narození bylo výhradně kojeno jen necelých 60 % dětí, a dalších 16 % kojeno částečně. Více než pětině dětí byla podávána v prvním dni života výživa umělá. Ve způsoby výživy v prvních hodinách života se děti nekouřících a kouřících matek nelišily, významně častěji plně kojily ženy opakovaně rodící. Kuřácké chování matek se projevilo v odlišném přístupu ke kojení v dalším časovém období: ve skupině nekuřaček se počet výhradně kojících zvyšoval do druhého týdne po porodu, kdy plně kojilo 72 % žen. Během šestinedělí kojilo výhradně ještě 54,5 % matek a dalších 23 % žen kojilo alespoň částečně. Naopak, ve skupině kuřaček podíl výhradně kojících neustále klesal z 60 % v prvních 24 hodinách a počet uměle živených progresivně narůstal. Na konci šestinedělí už bylo téměř 50 % dětí kuřaček výhradně živeno umělou výživou a jen 25 % výhradně kojeno. Krátce nato dosáhl počet uměle živených kojenců v této skupině téměř 70 %. Děti živené výhradně nebo částečně uměle měly častější potíže s krmením. Frekvence různých alimentárních a respiračních potíží či onemocnění byla signifikantně vyšší u dětí kuřaček, kojení četnost symptomů redukovalo. V posledních letech se i v České republice častěji uplatňují programy podpory kojení, které nejenže motivují matky, ale názorně jim tento fyziologický způsob výživy demonstrují a nacvičují. |
Související projekty: |