Popis |
Cílem studie bylo zkoumat vztah mezi dlouhodobou ztrátou práce, kvalitou života a proměnnými věkem, pohlavím, vzděláním a délkou ztráty práce. K měření subjektivního hodnocení kvality života bylo použito metody SEIQoL (Schedule for the Evaluation of Individual Quality of Life) autorů C. A. Boyle, H. McGee, C. K. B.Joyce. Výzkumný vzorek zahrnoval 1957 respondentů, z toho 966 dlouhodobě nezaměstnaných, kontrolní vzorek 949 zaměstnaných, dále 22 bezdomovců a 20 nezaměstnaných matek po mateřské dovolené. Strukturované rozhovory s prvními dvěma skupinami respondentů probíhaly po celém území ČR, rozhovory s bezdomovci a s nezaměstnanými matkami po mateřské dovolené byly uskutečněny v regionu Moravy a Slezska. Výsledky výzkumu prokázaly: 1. V profilu kvality života zaměstnaných i nezaměstnaných respondentů jsou významné stejné životní oblasti v pořadí důležitosti rodina, zdraví, práce, duševní pohoda a vztahy mezi lidmi. U lidí bez domova a nezaměstnaných matek po MD bylo preferováno odlišné pořadí životních oblastí, podmíněné jejich životní situací. 2. Vlivem ztráty práce nabývají důležité životní oblasti rozdílné relativní četnosti sémantických významů i odlišné pořadí. 3. Dlouhodobá ztráta práce negativně ovlivňuje celkové subjektivní hodnocení kvality života, spokojenost s jednotlivými oblastmi života a hodnocení smysluplnosti života. 4. Korelační analýzy potvrdily u zaměstnaných i nezaměstnaných statisticky významné souvislosti mezi oblastmi kvality života, spokojenosti s nimi a proměnnými věkem, pohlavím, vzděláním a délkou ztráty práce. 5. Délka nezaměstnanosti výrazně negativně koreluje se vzděláním (-0,226; p0, 01). S výší vzdělání klesá délka ztráty práce, stoupá důležitost práce na sobě, životní spokojenost a duševní pohoda. Vzdělanější lidé se lépe vyrovnávají se ztrátou práce. 6. Nezaměstnaní muži se více než ženy obtížně vyrovnávají se ztrátou finančního zázemí. Ztrátu práce významně častěji kompenzují zájmy a koníčky. 7. U věkově starších mužů má s rostoucí délkou nezaměstnanosti prožívání ztráty práce tíživější dopad na smysluplnost života, než u ostatních nezaměstnaných. 8. Výsledky ANOVY potvrdily statisticky významné rozdíly v průměrných hodnotách kvality života pro jednotlivé životní oblasti rodina, zdraví, práce, duševní pohoda, vztahy mezi lidmi, koníčky, zájmy hobby, práce na sobě, peníze, bydlení- a spokojenosti s nimi, a to jak mezi muži a ženami (bez ohledu na zaměstnanost), tak i mezi nezaměstnanými muži a ženami.
|