Zkreslení při měření inflace ve světle obecné teorie indexních čísel
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2003 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Kvantitatívne metódy v ekonómii-kompatibilita metodológie a praxe s podmienkami Európskej únie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Ekonomie |
| Klíčová slova | measurement of inflation; CPI; index number theory |
| Popis | The Okruh dostupných teoretických poznatků poskytuje dostatečná vodítka pro adekvátní volbu nestranného (optimálního) typu cenového indexního čísla uplatiteného k vyjádření inflace: optimální volbou je ideální Fisherův index, přičemž i aplikace Walshova, Edgeworthova nebo Törnquistova indexu zaručují dostatečně přesné vystižení. Zkreslení vznikají v důsledku probíhajícího nahrazování komodit ve spotřebním koši lze aspoň přibližně odhadnout, pokud známe míru variability v cenovém vektoru zahrnutých komodit. Obdobně, posouzení skutečnosti oproti vykazované CPI-inflaci z důvodu vytlačování standardních ( drobných a středních) prodejců velkoobchodními řetězci může být přibližně zjištěno z údajů o tendenci tohoto vytěsňování a z rozdílů průměrných cen standardních prodejců a velkoprodejců. Shrneme-li možné dopady všech výše uvedených typů zkreslení, vesměs působících ve směru snížení publikované hodnoty inflace, dospějeme k hodnotám 1,44 resp. 2,15 procentního bodu (čisté resp. celkové inflace). V cenovém vývoji české ekonomiky přelomu 20. a 21. století se uváděné faktory projevily všechny. S ohledem na metodickou konvenci (Laspeyresův index) statistického úřadu ČR na identifikované směry substitučních zkreslení lze tedy dovolit, že skutečný inflační dopad na většinu populace v letech 1993-2002 v České republice byl ročně nejméně o 1,5% nižší, než jako ho vyčísluje publikovaný CPI ukazatel. |
| Související projekty: |