Sdružují nákladné signály kooperativní jedince během konfliktu?
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Cílem příspěvku je test kauzálního vztahu mezi nákladnou signalizací kooperativních záměrů a spoluprací během meziskupinového konfliktu. Podle teorie nákladné signalizace tyto signály slouží k roztřídění kooperativních a nekooperativních jedinců, což je zásadní během konfliktu. Zastánci teorie skupinové koheze ale argumentují, že tyto nákladné praktiky slouží k vybudování sociálních vazeb (spíše než signalizaci již existujících vazeb). I když obě tyto teorie předpokládají kauzální vztah, přímý empirický test zatím neexistuje. Prezentovaný výzkum představuje tento test ve třech studiích (celkem N = 1035, obecná populace USA). V první studii bez konfliktu jsme kategorizovali participanty na základě ekonomické hry na kooperativní a sobecké. Participanti pak obdrželi $2 dolary, se kterými hráli hru o veřejné statky. Před hrou si mohli vybrat, zda spálí část svého finančního obnosu, aby ukázali kooperativní záměry či nikoliv. Účastníci byli náhodně rozčleněni do skupin s vysokým (15%) a nízkým nákladem (2.5% obnosu). Logistická regrese ukázala, že kooperativní jedinci měli větší pravděpodobnost výběru skupiny se signálem než sobečtí jedinci (ß = 0.71). Beta regrese ukázala, že participanti v signalizačních skupinách posílaly do společného banku větší část svého obnosu (ß = 0.36). Nicméně nízkonákladový signál fungoval lépe pro roztřídění kooperativních a sobeckých jedinců (ß = -0.97). Ve druhé studii výdělek participantů závisel na skupinovém výkonu: pokud byl vyšší než výkon náhodné druhé skupiny, vzali si 1/4 výdělku druhé skupiny, v opačném případě 1 odevzdali. Vysoce nákladný signál si vybrali převážně kooperativní participanti a jejich příspěvky činily v průměru 83%. Nicméně rozdíl mezi nízkonákladovými a vysoce nákladovými skupinami nebyl stat. významný (ß = -0.48, 95% CI = [= -1.24, 0.28]). Naše simulace ukázaly, že skupiny, které si vybraly vysoce nákladný signál, by měly nejvyšší výdělky. Ve třetí studii jsme participanty náhodně rozřadili do skupin s a bez signálu. Výsledky ukázaly malý a špatně odhadnutý efekt interakce mezi signalizační skupinou a nákladností (ß = -0.37, 95% CI = [-0.91, 0.18]). Oproti druhé studii si vysokonákladové skupiny v simulacích vydělaly nejméně. Syntéza těchto studií naznačuje, že nákladné signály mohou během meziskupinového konfliktu umožňovat sdružení jedinců s kooperativními záměry. Nicméně tento závěr je limitován nízkou ekologickou validitou, která je vykoupena možností manipulace komplexních kauzálních vztahů. |
| Související projekty: |