Zastavení exekuce skončené vymožením
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | COFOLA 2023: Exekuční a insolvenční právo v kontextu současné doby |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Open access sborníku |
| Klíčová slova | stopping an execution; finished execution; substantive review; enforcement order; res judicata |
| Popis | Příspěvek se zabývá otázkou zastavení exekuce soudním exekutorem či exekučním soudem po plném vymožení plnění z exekučního titulu a nákladů exekuce, tj. zastavením exekuce již skončené a neprobíhající. Příspěvek je reakcí na aktuální rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, v níž je možnost zastavení neprobíhající exekuce za určitých okolností připouštěna. Tuto soudní praxi, stejně jako důvody, které k jejímu přijetí vedly a jimiž je nadále ospravedlňována, autor podrobuje kritice. Všímá si absence rozhodnutí, kterým se exekuce (exekuční řízení) po naplnění jejího účelu končí, a na to navázaných problémů týkajících se např. chybějící pravomoci soudního exekutora (Nejvyšším soudem nesprávně vydávané za věcnou příslušnost) či opakovaného zastavování téže skončené exekuce z odlišných důvodů. Zásadní důraz je kladen na důsledek, který z řady procesně nesprávných úvah a postupů vyplývá. Tímto důsledkem je zkoumání věcné správnosti exekučního titulu, a to ve jménu ochrany povinného. Dle názoru autora je dotčené závěry rozhodovací praxe soudů nutno odmítnout jako nesprávné, neboť vyplývají z hrubého nerespektování odlišného účelu nalézacího a exekučního řízení a zásad, které je ovládají. Připuštěním přezkumu věcné správnosti exekučního titulu v takřka neomezené době navíc následně dochází k nepřípustnému prolamování právní moci rozhodnutí, což má za následek nežádoucí oslabování principu právní jistoty. |
| Související projekty: |