Popis |
Jedna z nepostradatelných částí farmakologického výzkumu léčiv se zaobírá vazebnou studií mezi léčivy a sérovými proteiny. Z teorie je známo, že sérové proteiny fungují jako transportní molekuly, ale v závislosti na vazebné afinitě i jako zásobníky léčiv, kdy pouze volná frakce léčiva je biologicky aktivní. Ze znalosti vazebných parametrů jednotlivých léčiv s plazmatickými proteiny vyplývá nastavení vhodné terapeutické dávky léčiva. Což je kritickým bodem i u podávání antiepileptik. Při epileptické léčbě se léčiva dokonce kombinují. Kvůli tomu může docházet k jejich vzájemnému vytěsňování z navázaného proteinu, navýšení aktivní koncentrace antiepileptika v séru a k následným nežádoucím účinkům. Vazebné studie a vývoj nových metod k získání co největšího množství informací o vazbě je proto velmi žádaným aspektem. Nejzastoupenějším proteinem v krvi je sérový albumin. Z toho důvodu je právě albumin nejhojněji zkoumaným a popisovaným sérovým proteinem ve vazebných studiích. Tato práce je zaměřena na studium sérového albuminu s antiepileptiky pomocí kapilární elektroforézy. Metoda umožňuje plnou automatizaci, miniaturizaci, měření analýzy v řádu jednotek minut a simulaci fyziologických parametrů bez značení a imobilizací analytů [1], [2]. Zdroje [1] S. Kaneko, ‘Epilepsy, Pregnancy, and the Child’, Epilepsia, vol. 41, no. s9, pp. 8–13, 2000, doi: 10.1111/j.1528-1157.2000.tb02211.x. [2] H. Mlčochová, R. Ratih, L. Michalcová, H. Wätzig, Z. Glatz, and M. Stein, ‘Comparison of mobility shift affinity capillary electrophoresis and capillary electrophoresis frontal analysis for binding constant determination between human serum albumin and small drugs’, ELECTROPHORESIS, vol. 43, no. 16–17, pp. 1724–1734, 2022, doi: 10.1002/elps.202100320.
|