Průmyslová struktura ČSR na konci 80. let: milník k post-socialistické transformaci urbánního prostředí
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2022 |
Druh | Článek ve sborníku |
Konference | XXV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | https://munispace.muni.cz/library/catalog/view/2157/6205/3600-1/0#preview |
Doi | http://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.P280-0068-2022-20 |
Klíčová slova | sectoral and spatial structure of industry; specialization index; urban environment; socialist era from 1948 to 1989; Czech Socialist Republic |
Přiložené soubory | |
Popis | Průmysl vČSR měl bezprostřední vliv na urbánní prostředí českých měst, a to nejen během průmyslové revoluce a meziválečného období, ale také v průběhu socialistické éry. Cílem příspěvku je analyzovat, popsat a interpretovat rozdíly vprostorové a odvětvové struktuře průmyslové výroby se zaměřením naurbánní prostředí. Struktura průmyslu byla analyzována ze tří hledisek: i) podíl průmyslových odvětví na zaměstnanosti vokresech, ii) největší zaměstnavatelé v regionálních centrech a iii) rozložení jednotlivých odvětví v regionálních centrech (zde byl vypočten index specializace). Výsledky analýz ukázaly, že k nejvýznamnějšímu růstu podílu zaměstnaných osob vprůmyslu na celkové zaměstnanosti vnárodním hospodářství došlo v 50. a 60. letech vrámci tzv. socialistické industrializace. Ve druhé polovině socialistické éry již průmysl relativně ztrácel, ale absolutně rostl až do roku 1989 (2,1 mil. osob). Ke konci 80. let existovalo 10 okresů, kde podíl průmyslu na celkové zaměstnanosti přesáhl 50 %, a ve třech okresech dokonce 60 %. Na základě výpočtu indexu specializace bylo možné na konci 80. let uvést čtyři velmi významně specializovaná regionální centra: Karlovy Vary (průmysl skla a stavebních hmot), Ústí nad Labem a Pardubice (chemický a gumárenský průmysl) a Olomouc (potravinářský průmysl). |
Související projekty: |