Rychlá spojení metropolitních oblastí: ekonomický model dopadů (nové) dostupnosti na pracovní trhy – potenciální dopady výstavby vysokorychlostních tratí na pracovní mobilitu, ekonomický a sociální rozvoj regionů a jejich mezinárodní postavení
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Výzkumná zpráva |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Výzkumná zpráva shrnuje výsledky hodnocení potenciálních dopadů plánovaných tras vysokorychlostních železnic/VRT či rychlých spojení/RS v České republice na pracovní mobilitu obyvatelstva, socioekonomický rozvoj regionů (včetně mezinárodních relací) a jeho udržitelnost. Pro řešení prvního tématu byl využit koncept mezní míry mobility výrobních zdrojů reflektující poměr mezi zvýšením příjmů spojených s dojížděním do zaměstnání a nákladů na dojíždění. Zpracované variantní scénáře průměrné rychlosti VRT/RS a podílů nákladů ztraceného času na hrubé mzdě potvrzují vysokou atraktivitu Prahy s odstupem následované Brnem a Plzní a (relativně málo atraktivní) Ostravou. V tomto kontextu tak lze očekávat určité přerozdělení dopravního trhu ve prospěch RS jako moderního dopravního prostředku, jehož potenciální dopady na celkovou úroveň příslušné poptávky však nebudou mít zásadní charakter. Řešení druhého výzkumného tématu vychází z originální prakticky verifikované teorie regionálního a udržitelného rozvoje a v tomto kontextu zohledňuje kvalitu podnikatelského prostředí a na jejím základě konstituované systémy pólů a os rozvoje jako determinant potenciální role RS z hlediska stimulace socioekonomického rozvoje dotčených regionů. Nejsilnější stimulační účinky lze předpokládat v případě plánovaného rychlého spojení trasy RS 3 následované trasou RS 1 a naopak s nejslabšími účinky v případě „spojovací“ trasy RS 2. Třetím výzkumným tématem je percepce potenciálních dopadů RS na udržitelnost rozvoje na základě aplikace konceptu externalit, které jsou členěny na všeobecné externality (indukované provozem) a územně specifické externality (indukované lokalizací tras). Na základě provedených analýz je možné konstatovat, že z tohoto pohledu se jako „environmentálně nejvíce přátelská“ jeví trasy 3 a 2, za kterými s odstupem následují trasy 1 (nejhorší pozice z hlediska dopadů na krajinné prostředí) a 4 (nejhorší pozice z hlediska dopadů na urbanistické prostředí). Z celkového pohledu lze informace získané řešením projektu účelně využít pro co nejobjektivnější stanovení priorit a optimalizaci výstavby jednotlivých tras RS s důrazem na prevenci společensky málo přínosných či kontroverzních řešení. |
| Související projekty: |