Obohacená granulační tkáň v chirurgické léčbě parodontitidy
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Úvod. Parodontitis je chronickým zánětlivým onemocněním, na jehož rozvoji se podílí neschopnost postižených tkání zánět ukončit a skrz proces „resoluce“ obnovit původní strukturu a funkci. Mediátory této fáze, lipoxiny a resolviny, jsou u pacientů s parodontitidou přítomny v nedostatečném množství. Jejich endogenní syntézu lze indukovat pomocí aspirinu a omega-3 mastných kyselin. Cílem této práce bylo ověřit inovativní chirurgický přístup k léčbě parodontitidy (EGT metoda), který zahrnuje obohacení parodontální granulační tkáně o aspirin a omega-3 mastné kyseliny. Metody. V rámci experimentální fáze studie jsme u 24 králíků na modelu ligaturou indukované parodontitidy porovnali skupinu léčenou EGT metodu se dvěma různými kontrolními skupinami. Klinicky jsme pak ověřili u 19 pacientů se 38 defekty novou metodu oproti standardní léčbě. V případě EGT byly parodontální defekty ošetřeny otevřenou kyretáží, během které byla vyjmuta granulační tkáň. Ta byla ex vivo obohacena o aspirin a omega-3 mastné kyseliny a před závěrečnou suturou navrácena do původního defektu. Sledovali jsme úroveň klinického attachmentu a hloubku sondáže před výkonem a v různých odstupech od operace – u zvířat po 2, 6 a 12 týdnech, u pacientů po 2 a 6 měsících. Výsledky. Na zvířecím modelu jsme prokázali, že EGT přístup není horší než standardní léčba a granulační tkáň neohrožuje průběh hojení. U kohorty pacientů jsme pak zjistili, že EGT metoda vede u chirurgicky ošetřené parodontální kapsy po 6 měsících k zisku asi 1 mm klinického attachmentu navíc (p<0.05) oproti kontrolní skupině defektů. Závěr. Navržený EGT přístup je jednoduchý, snadno proveditelný a levný způsob, kterým lze zlepšit výsledek u vybraných zákroků parodontální chirurgie. Obohacená granulační tkáň může při chirurgické léčbě parodontitidy vést k lepšímu hojení rány a k většímu zisku klinického attachmentu. Postup je však ještě potřeba upřesnit, zdokonalit a získané výsledky ověřit na větším množství různých defektů. |
| Související projekty: |