Institucionalizace metropolitní spolupráce jako faktor zvýšení motivace obcí ke spolupráci v metropolitních oblastech
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Vznik metropolitních oblastí lze považovat za vývojově vyšší fázi urbanizace spojenou s rozvojem postindustriálních procesů. Kromě prostorového aspektu se metropolitní oblasti vyznačují řadou kvalitativních charakteristik. Představují nejen největší územní koncentrace ekonomiky a obyvatelstva, ale i kvalitativně nejvýznamnější koncentrace nejprogresivnějších aktivit komplexního charakteru. Spolu s kvalitativním i kvantitativním posunem metropolitních oblastí narůstá potřeba nalezení vhodné formy síťových struktur a spolupráce, ať už formálního či neformálního charakteru. Institucionalizace metropolitní spolupráce je pro naše účely chápána jako vytvoření balíčku koordinačních opatření, doporučení a rámcových předpisů, které ovlivní všechny aktéry v metropolitní oblasti. Empirické výzkumy ukazují, že evropské metropolitní oblasti s vlastními výkonnými správními orgány mají lepší parametry v řadě socioekonomických ukazatelů. České metropolitní oblasti se liší od světových metropolitních oblastí malým významem v globální ekonomice; sídelní struktura ČR se navíc vyznačuje vysokým počtem malých samosprávných obcí. Za hlavní katalyzátor nově iniciovaných procesů v Brněnské metropolitní oblasti (BMO) lze označit nový územní nástroj ITI. Ten byl z evropské úrovně přenesen do relevantních dokumentů na národní úrovni. Jakmile se ČR v roce 2014 definitivně přihlásila k využití nástroje ITI na úrovni funkčních městských oblastí, Brno navázalo na svoje aktivity v metropolitní spolupráci a vytvořilo vícestrannou neformální dohodu s Jihomoravským krajem a pěti největšími okolními obcemi s rozšířenou působností v zázemí města Brna. |
| Související projekty: |