Populační struktura blešivce potočního jako indikátor předchozího vyschnutí toku

Logo poskytovatele

Varování

Publikace nespadá pod Ekonomicko-správní fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

DOSTÁLOVÁ Alena PAŘIL Petr

Rok publikování 2019
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
Popis Mezi projevy globální změny klimatu se v ČR mimo jiné řadí i vysychání toků. To ovlivňuje populace vodních živočichů, jako je například blešivec potoční Gammarus fossarum. Zatímco ve většině permanentních toků se jeho populace vyznačují vysokými abundancemi, ve vysychavých tocích jsou suchem silně ovlivněny. Především kvůli tomu, že blešivec nemá žádné suchu odolné stádium a musí vysychavý úsek po znovuzaplavení rekolonizovat z nejbližších permanentních částí toku, či z blízkých zbytkových tůní. Porovnání populací blešivců z 12 párů vysychavých a nevysychavých lokalit z let 2012-16 dokázalo, že rekolonizace vysychavých lokalit způsobuje pozorovatelné změny v populační struktuře blešivců i po několika týdnech od znovuzaplavení toku. Kromě výrazného poklesu abundance blešivců dochází také k výraznému poklesu zastoupení juvenilů a ke zvýšení podílu velkých jedinců a také samců v populaci. (Větší tělo = rychlejší migrace). V roce 2017 byla dále provedena analýza fekundity samic blešivců ve zbytkových tůních a blízkých permanentních částech toků. Ve zbytkových tůních byl zjištěn výrazně menší poměr gravidních samic. Tento jev může souviset se zvýšeným predačním tlakem v přehuštěných tůních, kde dochází ke stresu a možnému kanibalizmu. Tyto výsledky potvrzují, že populace blešivců potočních jsou suchem výrazně ovlivněny a jsou tak jedním z možných indikátorů předchozího vyschnutí.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.