Inzerčně/deleční polymorfizmus v genu pro angiotenzin konvertující enzym a vybraná onemocnění dutiny ústní u české populace
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Úvod: Angiotenzin-konvertující enzym (ACE) hraje roli v řadě procesů zahrnujících vývoj ledvin, kontrolu krevního tlaku a imunitních reakcí.1 Polymorfizmus I/D ACE je charakterizován přítomností (inzercí, I) nebo absencí (delecí, D) 250 bp dlouhé sekvence DNA v intronové oblasti ACE genu. U homozygotů DD byla zaznamenána nejvyšší koncentrace ACE v séru ve srovnání s nositeli ostatních genotypů.2 V naší předchozí studii byla alela D marginálně asociována s rizikem chronické parodontitidy u české populace.3 Cílem naší práce bylo analyzovat tento polymorfizmus u pacientů s recidivující aftózní stomatitidou (RAS) a u dětí se zubním kazem a/nebo gingivitidou. Materiál a metoda: Do studie kontrol a případů bylo zahrnuto 86 dospělých pacientů s RAS a 214 zdravých kontrol. Dále bylo sledováno 220 dětí se zubním kazem raného dětství (ECC, zub kariézní, s výplní nebo extrahován pro kaz, kpe větší nebo rovno jedné) ve věku 2-6 let, 561 dětí se zubním kazem ve stálém chrupu (KPE větší nebo rovno jedné) a 182 dětí bez zubního kazu (KPE=0) ve věku 13-15 let ze studie ELSPAC. U 304 dětí ze studie ELSPAC byla pozorována gingivitida (gingivální index, GI větší nebo rovno jedné), zatímco 270 dětí mělo zdravou gingivu (GI=0). Stanovení ACE I/D polymorfizmu bylo založeno na principu realtime PCR s použitím TaqMan fluorescenčně značených sond. Výsledky: Prokázali jsme statisticky významný rozdíl ve frekvenci alel i genotypů II vs. ID+DD mezi dospělými pacienty s RAS a zdravými kontrolami (P<0,05; pouze u žen P<0,02). Ačkoliv asociace mezi polymorfizmem ACE I/D a zubním kazem v dočasném chrupu nebyla pozorována, statisticky signifikantní rozdíl ve frekvenci genotypů II+ID vs. DD jsme nalezli mezi dětmi se zubním kazem ve stálém chrupu (KPE větší nebo rovno jedné/KPE větší nebo rovno čtyřem) a dětmi bez zubního kazu (KPE=0) (P<0,05/P<0,01; pouze u dívek P<0,05). Polymorfizmus ACE I/D byl asociován také s manifestací gingivitidy, ale pouze u chlapců (P<0,05). Závěr: Alela D a genotyp DD polymorfizmu ACE I/D může ovlivnit náchylnost osob k RAS, ke gingivitidě i k zubnímu kazu ve stálém chrupu, nikoliv však k ECC v české populaci. V jednotlivých studiích byl pozorován faktor pohlaví jako důležitý determinant asociace polymorfizmu ACE I/D s vybranými onemocněními dutiny ústní. Poděkování: Tato studie byla podpořena granty NV17-30439A, NV15-29336A a GAČR GB14-37368G, projektem MUNI/A/1008/2017 a z prostředků poskytnutých Lékařskou fakultou MU juniorskému výzkumníkovi Petře Bořilové Linhartové. |
| Související projekty: |
|