Kolonizace a vývoj společenstva makrozoobentosu v revitalizovaném toku Hučina (NP Šumava)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Citace | |
| Popis | V České republice je převážná většina revitalizací toků zaměřena na stavební úpravu kanalizovaných malých toků za účelem zpomalení odtoku vody z povodí, zlepšení morfologie a heterogenity toků a odstranění migračních bariér, které mají přinést také pozitivní odpověď bioty obývající toky i jejich nivu. Úpravy zahrnují převážně výstavbu klikaté trasy koryta s větší či menší možností přirozené eroze dna a břehů, výstavbu prvků ke zvětšení různorodosti dna a stabilizačních prvků koryta (skluzů, prahů, břehových linií stromů). Reakce bioty na tyto úpravy jsou však monitorovány zřídka a zcela chybí postprojektové vyhodnocení úspěšnosti revitalizací z pohledu vytyčených cílů i použitých metodických přístupů. Náš výzkum zaměřený na dlouhodobý vývoj revitalizovaného toku Hučina a jeho bentických společenstev začal bezprostředně po revitalizaci v listopadu 2014. Přeložený, narovnaný a zahloubený tok Hučiny byl revitalizován vybudováním nového mělkého a širokého koryta, které meandruje v původní trase (a sedimentech) z doby před regulací. Současně bylo staré regulované koryto zasypáno a byly odstraněny meliorace v nivě toku. Výsledky tříleté studie ukazují překvapivě rychlou kolonizaci bezobratlými, i když podmínky jsou pro řadu druhů stále nepříznivé. Krátce po revitalizaci bylo koryto osídleno početným, ale relativně jednoduchým společenstvem bezobratlých a byly opakovaně pozorovány ryby a mihule. Postupem času přibývají druhy se specifickými nároky na prostředí, zatím však chybí organismy vyžadující stabilní hrubý substrát. Druhová bohatost v čase narůstá, abundance je však velmi rozkolísaná a liší se v jednotlivých letech. To je dáno stále nestabilním (jemným) substrátem dna, který je snadno narušován velkými průtoky. |
| Související projekty: |