Postavení Visegrádských zemí v metropolitním systému Střední Evropy
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Sborník příspěvků z XXI. mezinárodního kolokvia o regionálních vědách |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Doi | http://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.P210-8970-2018-1 |
| Klíčová slova | metropolis; typology; integration |
| Popis | Jedním z významných jevů spojených se současným vývojem civilizace je nepochybně metropolizace, kterou lze chápat jako nejvyšší stadium urbanizace. V tomto směru se článek zaměřuje na makroregion Střední Evropy zahrnující celkem devět zemí. První část je věnována identifikaci metropolí, která je založena na třech komponentách: velikost populace, ekonomický profil a investiční přitažlivost. Na tomto základě bylo určeno celkem 27 metropolí. Navazující část je pak zaměřena na hodnocení integračního potenciálu metropolí Visegrádských zemí. Na základě aplikace gravitačního modelu bylo definováno 18 metropolitních os nadnárodního významu, které směrově korespondují s hlavními proudy mezinárodního obchodu. Lze konstatovat, že metropolitní sítě zformované po pádu „železné opony“ hrají zásadní roli v integraci Visegrádských zemí v rámci středoevropského makroregionu. Z praktického hlediska lze získané poznatky využít zejména pro tvorbu a realizaci systémově založených koncepcí nadnárodní spolupráce. |
| Související projekty: |