Aplikovatelná právní úprava na dědictví s mezinárodním prvkem v podmínkách existence nařízení o dědictví
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Bulletin advokacie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Právní vědy |
| Klíčová slova | cross-border succession, regulation on succession, haague treaty, mutual legal assistance treaty |
| Popis | V evropských podmínkách do příchodu nařízení o dědictví prakticky neexistoval žádný právní předpis, jenž by komplexně upravoval problematiku dědictví s mezinárodním prvkem. Právní otázky související s dědictvím s mezinárodním prvkem byly povětšinou upraveny pouze vnitrostátními normami, popřípadě dvoustrannými mezinárodními smlouvami o právní pomoci. Vícestranných mezinárodních smluv upravující tuto oblast práva je minimum, přičemž jsou zaměřeny pouze na určitou výseč dědictví s mezinárodním prvkem. Po přijetí nařízení o dědictví řada z těchto mezinárodních smluv přestala být použitelná. Některé však jsou použitelné nadále a případně souběžně s nařízením o dědictví. Cílem tohoto článku je podrobit analýze vztah nařízení o dědictví vůči mezinárodním smlouvám uzavřeným jak mezi jednotlivými členskými státy, tak i se státy nečlenskými, jakož i vztah k právu vnitrostátnímu. V neposlední řadě je stručně zhodnocen i vztah k ostatním aktům EU. Záměrem autora je vytvořit stručný přehled o možností aplikace právních předpisů různého původu upravujících dědictví s mezinárodním prvkem v podmínkách existence nařízení o dědictví. |
| Související projekty: |