Hemisférická asymetrie a její důsledky pro filozofii
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Příspěvek představuje teorii asymetrie mozkových hemisfér Iaina McGilchrista. Přestože tato teorie odmítá vyvrácené populární představy hemisférické asymetrie popisující pravou hemisféru jako emocionální a levou hemisféru jako racionální, ukazuje, že existuje konzistentní rozdílnost obou hemisfér na všech úrovních kognitivního a emocionálního zpracování. Zatímco levá hemisféra pracuje analyticky, zaměřeně, přesně a představuje instrumentální pohled na svět, pravá hemisféra pracuje více holisticky, je otevřenější vnějším podnětům a toleruje víceznačnost, s čímž souvisí také její dominance ve sférách sociální interakce a empatie. Tuto tezi přijmu na základě rozsáhlé podpory z neuropsychologického výzkumu, kterou McGilchrist představuje ve své knize Master and his Emmisary. Poté se pokusím identifikovat hlavní argumenty pro McGilchristovu druhou tezi, že přes zásadní důležitost obou hemisfér je pravá hemisféra epistemologicky primárnější. Představím především argument z negativních důsledků levohemisférické dominance, argument z pokory a argument z psychologické primárnosti. Následně poukáži na některé možné námitky, především obvinění z relativismu, námitku vágnosti a námitku depresivity pravé hemisféry. Kritiku shledám nepřesvědčivou nebo pouze částečně úspěšnou. V poslední části načrtnu některé možné implikace této koncepce pro analytickou filozofie. |
| Související projekty: |