Ekonomické hodnocení environmentálních dopadů vybraných dopravních projektů
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Účelové publikace |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Hlavní výzkumná otázka práce spočívá v problému, zda je možné na základě posouzení hospodárnosti environmentálních nákladů (chápané jako minimalizaci vstupů, tedy šetrnosti k životnímu prostředí) různých variant řešení projektů silniční infrastruktury, rozhodnout o co nejhospodárnějším řešení z hlediska potenciálních nákladů environmentálních, investičních a provozních (což samozřejmě vyžaduje jejich vzájemné srovnání). Hlavním cílem disertační práce je tedy územní identifikace dopadů vybraných projektů silniční dopravní infrastruktury na relevantní složky životního prostředí a jejich ekonomické hodnocení z pohledu komunikací samotných i z pohledu břemene pro jednotlivé obce. Práce je zaměřena na hodnocení komplexních environmentálních dopadů vybraných projektů silniční infrastruktury, přičemž za projekt je chápána celá trasa vybrané silnice či dálnice, nikoliv pouze určité úseky v realizaci či v plánu. Předmětem práce jsou environmentální dopady dálnic a rychlostních silnic včetně aplikace zvolených metod na plánované úseky či úseky ve výstavbě (tedy kompletní plánovaná síť dálnic a rychlostních silnic v České republice). Další hierarchickou úrovní vybraného dopravního modu jsou regionální silnice vyššího významu, tedy silnice II. třídy, které představují nejvyšší hierarchickou úroveň, jejíž rozvoj je ve správě vyšších územně samosprávných celků. Zde je z hlediska územního vymezení předmětným územím region soudržnosti Jihovýchod, ve kterém jsou vymezeny pouze ty silnice II. třídy, které směřují do správních center dotčených dvou krajů. Z hlediska posuzování dopadů na životní prostředí jsou hodnoceny dopady na zábor půdy a lesa, dopady na významné přírodní lokality, dopady na území významná pro ochranu vod, dále dopady na obyvatelstvo prostřednictvím zvýšené hlukové zátěže a snížené kvality ovzduší. V práci jsou diskutovány a konfrontovány dva způsoby hodnocení (územní a ekonomický), přičemž každý z těchto přístupů má odlišná východiska a rozdílný metodický aparát s rozdílnými limity interpretace. Nicméně diskuse obou typů výsledků ukazuje, že oba dva přístupy jsou relevantní (vzájemně korespondující) a zároveň komplementární pro dosažení komplexních informací jako nástroje podpory rozhodnutí o využití veřejných výdajů. Diskuse limitů těchto výsledků zároveň poukazuje na potřebu využití dalších komplementárních výzkumných přístupů (např. institucionálních). |