"Der 28. Juni […] sollte ein denkwürdiger Tag werden”. Zu figuralen und lokalen Aspekten der Darstellung eines symbolträchtigen Datums in Ludwig Winders Roman Der Thronfolger sowie bei einigen anderen Autoren
Název česky | "28. červen se měl stát památným dnem. K figurálním a lokálním aspektům prezentace symbolicky významného data v románu Následník trůnu Ludwiga Windera a u některých dalších autorů |
---|---|
Autoři | |
Rok publikování | 2015 |
Druh | Článek ve sborníku |
Konference | "The Long Shots of Sarajevo" 1914. Ereignis - Narrativ - Gedächtnis |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Písemnictví, mas-media, audiovize |
Klíčová slova | Battle of Kosovo; St. Vitus Day; Rudolf Kassner; Sokol rally in Brno; Serbia; Bosnia; Moravia; Bruno Brehm; Apis and Este; assassination; Roth; Radetzky March; Hašek; Schwejk; Rudolf Těsnohlídek; Robert Musil; Leopold Szondi; Schicksalsanalyse |
Popis | 28. červen figuruje ve Winderově románu jako nadpis dvou kapitol, jejichž tématem je jednak atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda a jeho choť (1914), jednak renunciace (prohlášení o zřeknutí se trůnu) Františka Ferdinanda pro jeho choť a potomstvo (1900). Tímto datem se zároveň historicky upomíná na porážku Srbů na Kosově poli (1389) na den sv. Víta (Vidovdan) a marginálně na všesokolský slet v Brně (tehdy ještě v samostatné obci Královo Pole, ve dnech /27.– /28.–29. června 1914). K sletu na Moravu směřují masy jižních Slovanů ze Srbska a Bosny a jejich cestu sleduje Žofie Chotková při své cestě opačným směrem: do Sarajeva. V této narativní souhře osudových dat (zachycených mj. v románu B. Brehma Apis a Este a v Rothově Pochodu Radeckého) jsou sokolské aktivity a brněnský sokolský slet, atentátem předčasně ukončený, asi nejméně známy a nejsou kupodivu nejspíš ani příliš reflektovány v české beletrii. Moravská melancholie, kterou atestoval Otto Pick německy píšícím autorům z Moravy (1927), a psychologický ponor korelující se zájmem o různé směry psychologie (psychiatrie) na Moravě a v širším kulturním kontextu (Freud, Angela Rohr, R. Musil a tvarová psychologie, Leo Eitinger Schicksalsanalyse Leopolda Szondiho a psychologie C.G. Junga) možná překračují hranice jazyka a národní kultury (na příkladu textů Rudolfa Těsnohlídka) a liší se v beletristickém podání od od daleko známějšího českého burleskního traktování atentátu na následníka trůnu v Sarajevu v Haškově Švejkovi. |
Související projekty: |