Programové období EU 2014-2020 jako katalyzátor prostorových analýz metropolitních oblastí (na příkladu Brněnské metropolitní oblasti)

Autoři

ŠAŠINKA Petr DVOŘÁK Zdeněk TONEV Petr

Rok publikování 2015
Druh Článek ve sborníku
Konference Zborník abstraktov zo 7. medzinárodného geografického kolokvia
Fakulta / Pracoviště MU

Ekonomicko-správní fakulta

Citace
Obor Řízení, správa a administrativa
Klíčová slova metropolitan area; Brno; ITI tool
Popis V regionálním rozvoji postsocialistických zemí hrají v současnosti metropolitní oblasti (jako funkční městské regiony) podstatně větší roli, než tomu bylo v minulosti – města jsou oproti minulosti více provázána se svým zázemím a závisejí na něm – pól růstu se dekoncentruje od měst samotných k metropolitním oblastem a aglomerační výhody se dostávají čím dál více do popředí. To vše za působení specifik z období socialismu; v případě ČR šlo o prohloubení geografické nerovnoměrnosti osídlení a střediskové hierarchie, koncentraci obyvatelstva do oblastí těžkého průmyslu, či zpomalování rozvoje největších center v republice a následný úbytek obyvatelstva v zázemí větších měst (Hampl, 2005). Tato specifika upozadila procesy utváření přirozených funkčních městských regionů (Čermák a kol., 2009). Ty se začaly utvářet až v období transformace sice se zpožděním oproti západním zemím, ale o to bouřlivěji (Musil, 2003). Po roce 1989 pak dochází k postupnému návratu do přirozené vývojové trajektorie, která probíhala v západní části Evropy. Devadesátá léta tak lze charakterizovat postupným nástupem dekoncentrace obyvatelstva do zázemí větších měst (jako jeden z průvodních jevů suburbanizačních tendencí), což mělo za následek zvětšování metropolitních oblastí.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.