Programové období EU 2014-2020 jako katalyzátor prostorových analýz metropolitních oblastí (na příkladu Brněnské metropolitní oblasti)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Zborník abstraktov zo 7. medzinárodného geografického kolokvia |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Řízení, správa a administrativa |
| Klíčová slova | metropolitan area; Brno; ITI tool |
| Popis | V regionálním rozvoji postsocialistických zemí hrají v současnosti metropolitní oblasti (jako funkční městské regiony) podstatně větší roli, než tomu bylo v minulosti – města jsou oproti minulosti více provázána se svým zázemím a závisejí na něm – pól růstu se dekoncentruje od měst samotných k metropolitním oblastem a aglomerační výhody se dostávají čím dál více do popředí. To vše za působení specifik z období socialismu; v případě ČR šlo o prohloubení geografické nerovnoměrnosti osídlení a střediskové hierarchie, koncentraci obyvatelstva do oblastí těžkého průmyslu, či zpomalování rozvoje největších center v republice a následný úbytek obyvatelstva v zázemí větších měst (Hampl, 2005). Tato specifika upozadila procesy utváření přirozených funkčních městských regionů (Čermák a kol., 2009). Ty se začaly utvářet až v období transformace sice se zpožděním oproti západním zemím, ale o to bouřlivěji (Musil, 2003). Po roce 1989 pak dochází k postupnému návratu do přirozené vývojové trajektorie, která probíhala v západní části Evropy. Devadesátá léta tak lze charakterizovat postupným nástupem dekoncentrace obyvatelstva do zázemí větších měst (jako jeden z průvodních jevů suburbanizačních tendencí), což mělo za následek zvětšování metropolitních oblastí. |
| Související projekty: |