Die Entwicklung der Siedlungsstrukturen im mährisch-bayerisch-ungarischen Grenzgebiet nach dem Untergang Großmährens. Kollaps oder Neubeginn?

Logo poskytovatele

Varování

Publikace nespadá pod Ekonomicko-správní fakultu, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Název česky Vývoj sídlištních struktur na moravsko-bavorsko-uherské hranici po zániku Velké Moravy. Kolaps nebo nový počátek?
Autoři

MACHÁČEK Jiří

Rok publikování 2014
Druh Článek ve sborníku
Konference Das lange 10. Jahrhundert. Struktureller Wandel zwischen Zentralisierung und Fragmentierung, äußerem Druck und innerer Krise
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Obor Archeologie, antropologie, etnologie
Klíčová slova archaeology; Moravia; collapse; border; Early Middle ages
Přiložené soubory
Popis Považujeme-li 10. stol. v západní a střední Evropě za temné století, ve kterém dochází k „Destabilisierung alter Einheiten“, pak to platí dvojnásob pro území tzv. Velké Moravy a speciálně její jádro, které se rozkládalo podél dolních toků hlavních moravských řek Moravy a Dyje.Velká Morava byla raným státem či cyclical chiefdom , který politicky a kulturně dominoval východní části střední Evropy v 9. stol. Jejími dějiny se prolíná soupeření s mocnou Franskou říší a snaha o kulturní svébytnost, která svého vrcholu dosáhla ve slovanské liturgii, připravené pro potřeby byzantské misie soluňskými bratry Cyrilem a Metodějem. Průběh misie a život obou bratří byly obšírně popsán v jejich hagiografiích, psaných staroslověnským jazykem. Další písemné zprávy o Velké Moravě nacházíme především v říšských análech, jakými jsou Annales Fuldenses či Annales Bertiniani. Kromě popisů vojenských střetů s východofranskou říší a politických aktivit moravských panovníků z rodu Mojmírovců, jsou zde zmiňována i významná velkomoravská centra jako např. urbs antiqua Rastizi či ineffabilis Rastizi munitio či civitas Dowina, ležící při soutoku Dunaje s řekou Moravou. Jen málokdy můžeme sídla zmíněná ve franských análech identifikovat s konkrétními místy, jako v případě Dowiny, dnešního Děvína na Slovensku. Většinu z nich dnes nejsme schopni lokalizovat a zůstávají pro nás bezejmenná. Přesto tušíme, že jsou jimi míněny některé z bohatých archeologických lokalit, prozkoumaných archeology v posledním půlstoletí na Moravě. K nejdůležitějším z nich patří Mikulčice, Staré Město a Pohansko u Břeclavi. Nedlouhá existence Velké Moravy končí na počátku 10. stol. v době, kdy se v Karpatské kotlině usazují kmeny starých Maďarů a zásadním způsobem se mění politická i vojenská situace ve středovýchodní Evropě. Díky archeologickým výzkumům, realizovaným v posledních letech v prostoru dolního Pomoraví a Podyjí, můžeme 10. stol. označit nejen za dobu kolapsu a desintegrace, ale zároveň i za dobu regenerace a nových začátků. Po úpadku přichází nových hospodářský boom, otevírají se nová obchodní spojení, dochází k radikální proměně a modernizaci ekonomického systému (přechod od nemincovního k mincovnímu hospodářství), svoji šanci dostávají nové elity.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.