Die Entwicklung der Siedlungsstrukturen im mährisch-bayerisch-ungarischen Grenzgebiet nach dem Untergang Großmährens. Kollaps oder Neubeginn?
| Název česky | Vývoj sídlištních struktur na moravsko-bavorsko-uherské hranici po zániku Velké Moravy. Kolaps nebo nový počátek? |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Das lange 10. Jahrhundert. Struktureller Wandel zwischen Zentralisierung und Fragmentierung, äußerem Druck und innerer Krise |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Archeologie, antropologie, etnologie |
| Klíčová slova | archaeology; Moravia; collapse; border; Early Middle ages |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Považujeme-li 10. stol. v západní a střední Evropě za temné století, ve kterém dochází k „Destabilisierung alter Einheiten“, pak to platí dvojnásob pro území tzv. Velké Moravy a speciálně její jádro, které se rozkládalo podél dolních toků hlavních moravských řek Moravy a Dyje.Velká Morava byla raným státem či cyclical chiefdom , který politicky a kulturně dominoval východní části střední Evropy v 9. stol. Jejími dějiny se prolíná soupeření s mocnou Franskou říší a snaha o kulturní svébytnost, která svého vrcholu dosáhla ve slovanské liturgii, připravené pro potřeby byzantské misie soluňskými bratry Cyrilem a Metodějem. Průběh misie a život obou bratří byly obšírně popsán v jejich hagiografiích, psaných staroslověnským jazykem. Další písemné zprávy o Velké Moravě nacházíme především v říšských análech, jakými jsou Annales Fuldenses či Annales Bertiniani. Kromě popisů vojenských střetů s východofranskou říší a politických aktivit moravských panovníků z rodu Mojmírovců, jsou zde zmiňována i významná velkomoravská centra jako např. urbs antiqua Rastizi či ineffabilis Rastizi munitio či civitas Dowina, ležící při soutoku Dunaje s řekou Moravou. Jen málokdy můžeme sídla zmíněná ve franských análech identifikovat s konkrétními místy, jako v případě Dowiny, dnešního Děvína na Slovensku. Většinu z nich dnes nejsme schopni lokalizovat a zůstávají pro nás bezejmenná. Přesto tušíme, že jsou jimi míněny některé z bohatých archeologických lokalit, prozkoumaných archeology v posledním půlstoletí na Moravě. K nejdůležitějším z nich patří Mikulčice, Staré Město a Pohansko u Břeclavi. Nedlouhá existence Velké Moravy končí na počátku 10. stol. v době, kdy se v Karpatské kotlině usazují kmeny starých Maďarů a zásadním způsobem se mění politická i vojenská situace ve středovýchodní Evropě. Díky archeologickým výzkumům, realizovaným v posledních letech v prostoru dolního Pomoraví a Podyjí, můžeme 10. stol. označit nejen za dobu kolapsu a desintegrace, ale zároveň i za dobu regenerace a nových začátků. Po úpadku přichází nových hospodářský boom, otevírají se nová obchodní spojení, dochází k radikální proměně a modernizaci ekonomického systému (přechod od nemincovního k mincovnímu hospodářství), svoji šanci dostávají nové elity. |
| Související projekty: |