Magnetorecepce hmyzu - půlstoletí výzkumu za námi a kudy dál

• Autoři: BARTOŠ Přemysl; BAZALOVÁ Olga; KVÍČALOVÁ Markéta; SLABÝ Pavel; TOMANOVÁ Kateřina; DOLEŽEL David; VÁCHA Martin
• Rok publikování: 2015
• Druh: Konferenční abstrakty
• Fakulta / Pracoviště MU: Přírodovědecká fakulta
• Popis: Hmyz byl jedním z prvních živočišných modelů, na kterém se v 60. letech 20. století začala zkoumat magnetorecepce zvířat. Pionýrská desetiletí patřila výzkumu včel a jejich tanečků nebo jejich schopnostem nacházet zdroj potravy, tedy chování, které se ukázalo být citlivé na magnetické pole. Dnešní výzkum patří jak migrujícím monarchům stěhovavým tak i Drosophile a řadě dalších druhů, vždy ale s ohledem na starou základní otázku: jak magnetoreceptor funguje. Zatímco v začátcích nikdo neuvažoval o jiném principu než o zrncích magnetitu rotujících podobně jako střelky kompasu, poslední dekáda nahrává spíše konkurenční hypotéze radikálových párů postavené na Kryptochromech – pigmentech schopných fotochemických reakcí citlivých na magnetická pole. Dodnes však přesně nevíme jak receptor funguje, ani kde je v těle hmyzu lokalizován a u některých druhů dokonce ani to, k čemu je svým majitelům dobrý. Navzdory tomu není vyloučeno, že to bude právě hmyzí model, který molekulární podstatu magnetorecepce živočichů pomůže vysvětlit. Přednáška stručně představí cestu, kterou se výzkum kompasové schopnosti hmyzu ubíral, upozorní na současné zásadní objevy na této skupině a shrne roli českých pracovišť.

Související projekty

• Fyziologická a funkčně genetická analýza magnetorecepce na hmyzím modelu.