Filosofický náhled na svět u Miloše Srba (Dějiny a současnost české filosofie, Pardubice, 4.6.2014)

Varování

Publikace nespadá pod Ekonomicko-správní fakultu, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

KOVÁŘ Martin

Rok publikování 2014
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis Ve svém příspěvku vycházím z hlavní a de facto jediné Srbovy knihy (Živá skutečnost), publikované před koncem jeho života, kde shrnul svůj filosofický náhled na svět. Srb byl v mnohém inspirovaný filosofií Ladislava Klímy (dále se hodně inspiroval Kantem, Bergsonem a Schopenhauerem), s nímž si dopisoval a jehož také finančně podporoval. Pro Srba byla filosofie životním postojem, nikoli předmětem chladně střízlivého akademického bádání - každá myšlenka se musí nejprve vnitřně prožít, nejen zvenčí přijmout. Kritérium pravdivosti nelze nalézt v našem rozumu, ale v iracionální hlubině naší duše. Rozum je poslušný služebník iracionálního ducha; rozum pouze dodatečně formuluje problém a nachází logické důvody, aby podepřel již hotový intuitivní soud. Tato intuitivní jistota o skutečnosti spočívá na vizi této skutečnosti, na bezprostředním prožití této skutečnosti. Svět, který člověk bezprostředně prožívá, Srb nazývá metalogickým faktem nebo také živou skutečností - je to jednoduchá totalita, která je proto rozumem nepochopitelná a nezachytitelná. Rozumové myšlení je až dodatečnou analýzou této prožívané totality - sama o sobě je ale tajemností par excellence. Ve filosofii Miloše Srba je metafyzická, gnozeologická rovina propojena s etickou - odpověď na otázku co je „toto vše“ souvisí s odpovědí na otázku, jak v životě správně jednat. Přirozeným doplňkem každé filosofické spekulace je filosoficky ukázněný život. Úkolem filosofa je uvést vlastní činný život v soulad se svým poznáním. Srbova etika, jako způsob správného jednání, je eudaimonistická. Štěstí člověka leží jen v něm samém, v tom, co může sám ovládat, nikoli ve věcech, které jsou mimo jeho moc. Já je čistá aktivita, závislost na věcech ho staví v trpný poměr, proto štěstí spočívá v nezávislosti na věcech, jak říkají i Upanišady.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.