Změny v dojížďce za prací v období transformace : komparace lokálních trhů práce
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2013 |
Druh | Účelové publikace |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Předkládaná disertační práce se zabývá změnami v prostorové organizaci denní dojížďky za prací v České republice v období transformace. Vstupními daty analýzy jsou údaje o dojížďce za prací ze SLDB 1991 a 2001, které byly na velmi podrobné úrovni očištěny od vlivu administrativních a metodických změn (definice ekonomicky aktivního obyvatelstva apod.) tak, aby byly v maximální míře srovnatelné. Pro srovnání rozdílů v prostorové organizaci dojížďky byly pro oba porovnávané časové horizonty vymezeny funkční regiony, tzv. lokální trhy práce (local labour market areas). Na rozdíl od předchozí dlouhodobé praxe v České republice, která při regionalizaci dojížďky preferovala poměrně jednoduchou deduktivní metodu, byla k jejich vymezení zvolena zjednodušená a upravená varianta algoritmu CURDS (Coombes et al. 1986), který je již od 80. let 20. století používán v Británii, postupně byl aplikován i v řadě dalších zemí a mimo jiné i Eurostatem byl označen za standard v této oblasti. Oproti předchozím studiím věnovaným období transformace (Hampl 2005 a Sýkora a Mulíček 2009), byla analyzována pouze denní dojížďka za prací. Aplikací této metody bylo při srovnatelných parametrech pro rok 1991 vymezeno 198 a pro rok 2001 celkem 193 lokálních trhů práce - 11 mikroregionů z původního počtu zaniklo a 6 nových vzniklo. U většiny ostatních mikroregionů sice došlo ke změnám v jejich vymezení, zpravidla přímo souvisejícím s úspěšností transformace lokální/regionální ekonomiky, ale celkově lze tyto změny hodnotit jako relativně málo významné a prostorovou organizaci denní dojížďky v období transformace považovat za poměrně stabilní. Komparace lokálních trhů práce dále prokázala rostoucí dojížďkové vzdálenosti, které se projevují nižší uzavřeností mikroregionů a potvrdila závěry předchozích studií ohledně koncentračních tendencí - posilování významu silných regionů, oslabování menších. Při udržení těchto trendů tak lze očekávat další snižování počtu lokálních trhů práce, což je v souladu s vývojem jiných vyspělých ekonomik. I když ne vždy jsou metody zavedené v jednom prostředí bez problému přenositelné do jiného, aplikace upravené a zjednodušené varianty algoritmu CURDS poskytuje i v relativně specifických podmínkách českého sídelního systému geograficky relevantní výsledky a může tak rozšířit metodický aparát, používaný při regionálních analýzách českého území. Díky poměrně vysoké citlivosti na nepřirozené odchylky v používaných datech, jej lze také využít ke korekci zdrojových údajů a tím i dosažení přesnějších výsledků. |